Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
agnetický tok <Pn byl vybuzen
magnetomotorickým napětím cívky aktivní prochází jádrem
cívky pasivní.
Magnetické spřažení pasivní cívky bude
*P[2 /,.
Vzájemná indukčnost dvou cívek závisí součinu počtu závitů obou
cívek, magnetické vodivosti prostředí, kterým prochází magnetický tok
spřažený oběma cívkami, rozměrech obou cívek vzájemné poloze.3 t
Dostali jsm vztah, který statickou definicí vzájemné indukčnosti:
Vzájemná indukčnost staticky definována magnetickým spřažením
cívky pasivní, které vyvoláno jednotkovým proudem aktivní cívce.předchozí kapitole jsm poznali, napětí způsobené vlastní indukcí
na svorkách cívky vzniká dvěma způsoby:
a) časovou změnou budicího proudu cívky Ai/At,
b) časovou změnou magnetického toku jádře cívky A<P/At.
Vzájemná indukčnost
5. 206). Cívkou prochází proud /,, který vybudí
magnetický tok <Pt.
Rovnici násobíme počtem závitů dostaneme vztah pro magnetické
spřažení cívky pasivní
<Fi2 23>12 GmllN . Část magnetického toku který označíme <ř>12,
prochází jádrem cívky Jádro cívky tvoří část magnetického obvodu,
pro kterou platí Hopkinsonův zákon. agnetickou vodivost Gml2 označíme část magnetického
obvodu, kterou prochází tok <P12.
Pro výraz Gml2N zavádí konstanta která nazývá vzájemná
indukčnost platí pro vztah
M Gml2N 1. Cívka cívka aktivní (primární),
cívka pasivní (sekundární). Pak platí
^12 Gml2N .
Nyní budeme sledovat indukované napětí cívce pasivní při časové
změně proudu cívky aktivní (obr.
Na obr.
176
. 205 máme dvě cívky
