Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
206). Cívkou prochází proud /,, který vybudí
magnetický tok <Pt.
Magnetické spřažení pasivní cívky bude
*P[2 /,.3 t
Dostali jsm vztah, který statickou definicí vzájemné indukčnosti:
Vzájemná indukčnost staticky definována magnetickým spřažením
cívky pasivní, které vyvoláno jednotkovým proudem aktivní cívce.
176
. Pak platí
^12 Gml2N . 205 máme dvě cívky. agnetický tok <Pn byl vybuzen
magnetomotorickým napětím cívky aktivní prochází jádrem
cívky pasivní.
Vzájemná indukčnost dvou cívek závisí součinu počtu závitů obou
cívek, magnetické vodivosti prostředí, kterým prochází magnetický tok
spřažený oběma cívkami, rozměrech obou cívek vzájemné poloze.
Nyní budeme sledovat indukované napětí cívce pasivní při časové
změně proudu cívky aktivní (obr. agnetickou vodivost Gml2 označíme část magnetického
obvodu, kterou prochází tok <P12. Část magnetického toku který označíme <ř>12,
prochází jádrem cívky Jádro cívky tvoří část magnetického obvodu,
pro kterou platí Hopkinsonův zákon.
Pro výraz Gml2N zavádí konstanta která nazývá vzájemná
indukčnost platí pro vztah
M Gml2N 1.
Na obr.předchozí kapitole jsm poznali, napětí způsobené vlastní indukcí
na svorkách cívky vzniká dvěma způsoby:
a) časovou změnou budicího proudu cívky Ai/At,
b) časovou změnou magnetického toku jádře cívky A<P/At. Cívka cívka aktivní (primární),
cívka pasivní (sekundární).
Vzájemná indukčnost
5.
Rovnici násobíme počtem závitů dostaneme vztah pro magnetické
spřažení cívky pasivní
<Fi2 23>12 GmllN
