Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
7 ů
Jako magnetický obvod budeme označovat cestu, dráhu, kterou se
uzavírá magnetický tok.
Větví nazýváme část magnetického obvodu, jíž prochází celé délce
stejný magnetický indukční tok.
M agnetická vodivost odpovídá elektrické vodivosti. Při řešení magnetických obvodů budeme vycházet ana
logie obvodem proudového pole používat obdobné pojmy jako
u elektrických obvodů: větev, uzel, smyčka.
Magnetomotorické, magnetické napětí odpovídá elektrickému napětí. 10“ . Magnetický obvod skládá feromagnetických
materiálů velkou poměrnou permeabilitou.
Pro každý magnetický obvod lze nakreslit náhradní schéma analogické
schématům elektrických obvodů. Uvedené zákony ají své analogie magnetic
kých obvodů. Feromagnetické materiály se
vyznačují velkou vodivostí pro magnetický tok.
Pro řešení obvodů proudového pole využíváme zejména zákon Ohmův
a Kirchhoffovy zákony.
k= 1
1. Dráha magnetického toku
je vždy upravena tak, většina toku prochází jen malá část tvoří
rozptylový tok.Průřez jádra prstencové cívky
nd2 n(4 1CT2)2
S 1,256. atematicky píšeme
1 .
4.
Permeabilita odpovídá konduktivitě.
M agnetický odpor odpovídá elektrickému odporu.
Podle analogie prvního zákona Kirchhoffova bude: Algebraický součet
magnetických indukčních toků libovolném místě magnetického obvodu
je roven nule.
Analogie mezi veličinami magnetického proudového pole jsou násle
dující:
M agnetický tok odpovídá elektrickému proudu.
4 4
M agnetický tok
4> 1,4 1,256 10" 3Wb 1,758 1CT3 .
Smyčku tvoří uzavřený sled větví magnetického obvodu.
Uzel místem styku dvou nebo více větví magnetického obvodu, ve
kterém dochází větvení magnetického indukčního toku