Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
Značí se
<P (fí).
Příklad 66
Vypočtěte intenzitu magnetického pole vzdálenosti středu
dlouhého, tenkého vodiče, kterým prochází proud A.rostoucí vzdáleností vodiče intenzita agnetického pole
zmenšuje, nepřímo úměrná vzdálenosti.
M agnetický tok skalární veličina, určuje pole celkově ploše), je
definován napětím vzniklým (indukovaným) při časové ěně toku, tedy
ze vztahu
A<P
U (V; Wb, s). agnetické napětí
u solenoidu je
Um ,
kde počet závitů. Intenzita agnetického pole se
vždy vztahuje určitému místu magnetického pole prostředí
nezávislá.3.
z toho
/
ř ,2
í 0’5 -
4. agnetický tok vybuzen elektrickým proudem nebo perm anent
ním magnetem.
/ 15
H 397,88 .
2nr 10~3
Příklad 67
Vypočtěte proud procházející solenoidem, jehož délka 0,2 500
závitů intenzita magnetického pole uvnitř solenoidu 250 -1.
1.3 Magnetický tok
Počet indukčních čar magnetickém poli agnetický tok. Při výpočtu intenzity magnetického pole solenoidu považujeme
za délku indukční čáry délku cívky, neboť nelze definovat délku střední
indukční čáry vzhledem magnetickému rozptylu.
Jednotkový tok, který rovnoměrně enšuje tak, zanikne za
1 sekundu, indukuje napětí volt závitu, jenž tento tok obepíná
