Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
Magnetické pole toroidu
od nás. rovině kolmé tento vodič mají indukční čáry
tvar soustředných kružnic (obr. 160. 158). 159.
Elektrický proud vytváří okolí vodiče magnetické pole, jehož exi
stenci můžeme dokázat magnetkou. Výsledná indukční čára jdoucí
středem závitu stojí kolmo jeho rovině.
Směr indukčních čar určíme pravidlem pravé ruky, které zní: JJcho-
píme-li vodič pravou rukou tak, palec ukazuje směr proudu, ukazují
prsty směr indukčních čar (Ampérovo pravidlo). Magnetické pole kruhového
vodiče
Obr.Obr. Magnetická pole jednotlivých částí vodiče se
skládají tak, uprostřed závitu zesilují. 161.
.
Směr indukčních čar lze také určit pravidlem pravotočivého šroubu. Místa stejnou velikostí magnetic
kého pole jsou myšlených soustředných válcových plochách, jejichž
ose umístěn vodič.
b) agnetické pole kruhového vodiče jednoho závitu
Kolem průsečíků vodiče rovinou kolmou (obr.
Nahradíme-li vodič šroubem pravotočivým závitem, kterým otáčíme tak,
aby pohyboval směru průchodu proudu, pak smysl otáčení udává
směr indukčních čar. Tečka představuje hrot šipky, tak označujeme směr proudu nám. Magnetické pole solenoidu
/ Obr. 159) vznikají opět
indukční čáry kruhové, neboť malou část vodiče lze považovat přímý
vodič kolmý desce
