Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
159. Místa stejnou velikostí magnetic
kého pole jsou myšlených soustředných válcových plochách, jejichž
ose umístěn vodič.
Elektrický proud vytváří okolí vodiče magnetické pole, jehož exi
stenci můžeme dokázat magnetkou. Tečka představuje hrot šipky, tak označujeme směr proudu nám. 160. Výsledná indukční čára jdoucí
středem závitu stojí kolmo jeho rovině.
Směr indukčních čar lze také určit pravidlem pravotočivého šroubu.
b) agnetické pole kruhového vodiče jednoho závitu
Kolem průsečíků vodiče rovinou kolmou (obr.Obr.
.
Směr indukčních čar určíme pravidlem pravé ruky, které zní: JJcho-
píme-li vodič pravou rukou tak, palec ukazuje směr proudu, ukazují
prsty směr indukčních čar (Ampérovo pravidlo). Magnetické pole kruhového
vodiče
Obr.
Nahradíme-li vodič šroubem pravotočivým závitem, kterým otáčíme tak,
aby pohyboval směru průchodu proudu, pak smysl otáčení udává
směr indukčních čar. Magnetické pole toroidu
od nás. 159) vznikají opět
indukční čáry kruhové, neboť malou část vodiče lze považovat přímý
vodič kolmý desce. rovině kolmé tento vodič mají indukční čáry
tvar soustředných kružnic (obr. 161. Magnetická pole jednotlivých částí vodiče se
skládají tak, uprostřed závitu zesilují. 158). Magnetické pole solenoidu
/ Obr
