Předložená učebnice Elektrotechnika II navazuje metodicky na učebnici Elektrotechnika I. Obsahuje základní pojmy ze střídavých proudů, řešení jednoduchých a složených obvodů se střídavým proudem a symbolickou metodu řešení obvodů. Jsou zde využity všechny metody a poučky, které byly uvedeny v předchozí učebnici. Dále je zde probrána problematika trojfázové soustavy a přechodných jevů v obvodech R C a RL. Při studiu Elektrotechniky II se předpokládá znalost všech elektrických a magnetických veličin, jejich vzájemných vztahů a metody řešení obvodů napájených stejnosměrným proudem.
Zdroj napětí vyřadí,
aniž dojde přerušení proudu obvodu.
Velikost indukovaného napětí závisí proudu, který rozpojujeme, na
odporu, který zapojujeme. zapojíme-li odpor
nekonečně velký, indukované napětí teoreticky rovněž nekonečně
velké.
Přepětí můžeme omezit připojením ideálního kondenzátoru (děj ob
vodu mnohem složitější, neboť vzniká obvod druhého řádu, tedy dva
akumulační prvky), nebo zařazením polovodičové diody, kterou prochází
proud odpojení zdroje. Zdroj vyřadíme tím,
že jej spojíme nakrátko spínačem při zapnutém spínači S,. Dojde
k přerušení tavné pojistky zkratovým proudem. Jde-li pouhé vypnutí, tj. Průběhy proudu procházejícího obvodem, napětí ideálním rezistoru
a ideální cívce přechodného jevu RL
b) Zánik ustáleného proudu
Proud budeme sledovat vyřazení zdroje napětí. Směr proudu proto stejný
jako při spojení spínače S,. Energie magnetického pole ideální cívky se
bude měnit ideálním rezistoru energii tepelnou (Joulovo teplo). Proto vzniká mezi rozpojovanými kontakty přeskok projevující se
jiskřením.
Pro obvod platí rovnice (podle druhého Kirchhoffova zákona)
U
. okamžiku sepnutí spínače ideální
cívce indukuje napětí opačné polarity, které bude snažit, podle Lencova
principu, zpomalit zánik magnetického pole.Ideální cívka představuje prvek akumulovanou energií magnetického
pole
0 —W
Obr. 138
