Předložená učebnice Elektrotechnika II navazuje metodicky na učebnici Elektrotechnika I. Obsahuje základní pojmy ze střídavých proudů, řešení jednoduchých a složených obvodů se střídavým proudem a symbolickou metodu řešení obvodů. Jsou zde využity všechny metody a poučky, které byly uvedeny v předchozí učebnici. Dále je zde probrána problematika trojfázové soustavy a přechodných jevů v obvodech R C a RL. Při studiu Elektrotechniky II se předpokládá znalost všech elektrických a magnetických veličin, jejich vzájemných vztahů a metody řešení obvodů napájených stejnosměrným proudem.
Trojfázová soustava
V obvodech střídavým proudem jsme všechny závislosti vykládali
a pomocí fázorů znázorňovali jednorázovém střídavém proudu. Vznik trojfázového napětí
121
. Každé vinutí, jež nazývá fáze, může
samostatně dodávat elektrický proud. Princip
je uveden obr. Použití trojfázové soustavy pro
přenos elektrické energie využití elektrických strojů hospodárnější. Pohyblivá část obvodu nazývá rotor. Nehybná část stroje
se nazývá stator. Konce vinutí jednotlivých
UK
V1<
W1—
W2—
V2-''
U2^
>V
Obr.
5.1 a
Jak již bylo uvedeno, trojfázový proud vyrábí alternátoru.
Trojfázový proud vyrábí alternátoru. Ve
skutečnosti však téměř výlučně vyrábí rozvádí proud trojfázový. 109. Zdroje takové soustavy dodávají
současně několik stejně velkých napětí, která mají stejnou frekvenci liší
se jen vzájemným fázovým posunem. Stroj soustavu tří cívek
pootočených navzájem 120°. 109. rotoru jsou
cívky vinutí tří fází, které označují Každá cívka pro
jednoduchost znázorněna jedním závitem. Rotor alternátoru otáčí magnetickém poli,
jehož prostorové rozložení podél obvodu sinusové
