Elektrotechnika I I

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Předložená učebnice Elektrotechnika II navazuje metodicky na učebnici Elektrotechnika I. Obsahuje základní pojmy ze střídavých proudů, řešení jednoduchých a složených obvodů se střídavým proudem a symbolickou metodu řešení obvodů. Jsou zde využity všechny metody a poučky, které byly uvedeny v předchozí učebnici. Dále je zde probrána problematika trojfázové soustavy a přechodných jevů v obvodech R C a RL. Při studiu Elektrotechniky II se předpokládá znalost všech elektrických a magnetických veličin, jejich vzájemných vztahů a metody řešení obvodů napájených stejnosměrným proudem.

Vydal: INFORMATORIUM, spol. s r. o. Autor: Antonín Blaho

Strana 118 z 156

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Lze nahradit skutečný zdroj napětí skutečným zdrojem proudu naopak.Libovolný obvod složený lineárních prvků lze vzhledem dvěma libovolným svorkám nahradit pasivním jednobranem nímž para­ lelně spojen ideální zdroj proudu (obr. Pro ekvivalenci náhradních obvodů platí rovnice l — Z z Nortonova poučka Příklad 32 Vypočítejte užitím Théveninovy poučky napětí výstupních svorkách obvodu Udb podle zapojení obr. 119 . Kapacitní reaktance = ------------ . 106). 107. Frekvence Hz. Proud ideálního zdroje proudu stanovíme jako proud procházející mezi uvažovanými (výstup­ ními) svorkami, jsou-li spojeny nakrátko. Základní vztahy pro výpočet obvodu Pro výpočet napětí výstupních svorkách při zadané zatěžovací impedanci platí vztah U , U /o Pro výpočet napětí výstupních svorkách při zadaném proudu l, procházejícím zatěžovací impedancí platí vztah u (/0- . Napětí zdroje symbolickém tvaru 100ej3° odpor ideálního rezistoru indukčnost ideální cívky 127 kapacita ideálního kondenzátoru C 320 |iF. Náhradní obvody definované Théveninovou Nortonovou poučkou jsou vzhledem stejné dvojici ekvivalentní. c 2nfC 320 10“6 Indukční reaktance X 2nfL 2ji 127 . Impedanci pasivního jednobranu určíme stejným způsobem jako u Théveninovy poučky