Proto bylo např. problematika šumů
v elektrických obvodech. 5. Přesto mohou určitých situacích
vyskytnout tak rychlé časové změny některé obvodové veličiny, lze vzhledem době
trvání jiných obvodových veličin považovat zanedbatelně krátké, její nespojitý (skokový)
průběh uvažovat jako jakousi užitečnou abstrakci, která nám usnadní analýzu daného obvodu
(Obr.
Determinované průběhy lze vyjádřit matematickými funkcemi, které jednoznačně
určují jejich funkční hodnoty jednotlivých časových okamžicích. Příklady
spojitých průběhů proudu jsou Obr. však rámci úvodních kurzů elektrotechniky omezíme pouze
na průběhy determinované. Pokud by
se totiž měla stavová (energetická) veličina změnit konečnou hodnotu nekonečně krátký
časový interval, bylo tomu nutno dodat nekonečně vysoký výkon. 5.1a,b, nespojitého průběhu Obr.
Determinované průběhy dělíme matematického hlediska spojité nespojité.
0
t
tk
i(t)
0
t
tk
i(t)
0
t
i(t)
. U
reálných prvků jsou totiž časové změny napětí proudu vždy svázány vytvářením zánikem
energie obou typů polí elektrického magnetického protože každý reálný prvek kromě
své dominantní vlastnosti příslušné vlastnosti parazitní.3 Klasifikace časových průběhů veličin
Z výše uvedeného vyplývá, elektrických (ale magnetických) obvodech můžeme
prakticky setkat velmi rozmanitými typy časových průběhů obvodových veličin.1: Příklady spojitých nespojitých veličin
V teorii obvodů používáme ideální obvodové prvky, kterých předpokládá přeměna pouze
jednoho druhu energie.
a) c)
Obr.1c. uvedenou problematikou se
podrobněji setkáme teorii přechodných dějů rámci předmětu Elektrotechnika 2. reálných obvodech
se však typem nespojitých průběhů ani nesetkáváme, což dáno následující skutečností. Naproti tomu
nedeterminované (stochastické) průběhy mají charakter náhodných procesů, kdy lze jejich
hodnoty očekávat vždy jen určitou pravděpodobností.
Z hlediska matematických postupů užívaných při analýze obvodů vhodné rozdělit
determinované průběhy dále stacionární, periodické neperiodické. induktoru, kde energie akumuluje pouze magnetickém poli, nutné, aby
se magnetický tok proud měnily spojitě, zatímco napětí tomu tak být nemuselo. Nespojitosti jsou vyznačovány svislými čarami. Podobně u
kapacitoru, kde energie akumuluje pouze elektrickém poli, musel být spojitý elektrický
náboj napětí, zatímco připouštěla nespojitá změna proudu (viz také Obr.1b,c). 2.10). Jejich
charakter významně ovlivňuje volbu metod obvodové analýzy. Sem patří např. 5.Elektrotechnika 143
5. 5. Energie však makroskopického hlediska spojitou funkcí času. Pro daný časový okamžik
lze proto jeho dosazením vypočítat zcela určitou hodnotu napětí proudu
