Oslnění, jako fy
ziologický zjev, nelze měřiti rázné oso
by pociťují různě.Osvětleni*) plochy rovnoměrně ósvét- §§
lené podil světelného toku dopada-^ qo
jícího její velikosti..
Oslněni škodlivý účinek příliš jas
ných části zornéhp pole pozorovatele. Průměrné osvětleni
jisté plochy dostane dělením toku
v tuto plochu dopadajícího, plo
chou m*.
žárovky mějte tato zřetelná trvanlivá6200—92
označeni patici nebo baňce: jrtié
-
*) zdroje známé sférické svítivosti
v dostane počet násobením
počtu číslem 4«. Jednotkou osvětlení
je (lx), lumen m*. nebo zor
ném poli tak nevhodně rozložen, pů
sobením kontrastu přetěžuje sítnice a
adaptační systém oka.
Oslněni jeví jako zhoršeni viděni, způ
sobené jasem zorném poli, který buď
převyšuje optimum snesitelné pro oka
mžitý fysiologický stav oka.
153
. to
osvětleni plochy jednoho čtverečního met
ru, dopadá-li rovnoměrně rozdě
lený tok jednoho Lumenu. luxů: hlubších
místnostech klesá osvétlení dále okna
i pod luxů; při tom již obtížně Čte
i větší tisk.1000. slunečního
dne při okně jižní straně může býti
osvětlení více než.
Srovnávací rovina vodorovná ro
vina výšce nad podlahou* Do
poručuje se, aby veškerá měření vnitř
ního osvětlení konala vodorovné
rovině výši nad 'podlahou ve
všech případech, kde zvláštní poměry ne
vyžaduji jiné výšky.
