Průměrné osvětleni
jisté plochy dostane dělením toku
v tuto plochu dopadajícího, plo
chou m*.
žárovky mějte tato zřetelná trvanlivá6200—92
označeni patici nebo baňce: jrtié
-
*) zdroje známé sférické svítivosti
v dostane počet násobením
počtu číslem 4«. luxů: hlubších
místnostech klesá osvétlení dále okna
i pod luxů; při tom již obtížně Čte
i větší tisk.
Oslněni jeví jako zhoršeni viděni, způ
sobené jasem zorném poli, který buď
převyšuje optimum snesitelné pro oka
mžitý fysiologický stav oka.
Oslněni škodlivý účinek příliš jas
ných části zornéhp pole pozorovatele.Osvětleni*) plochy rovnoměrně ósvét- §§
lené podil světelného toku dopada-^ qo
jícího její velikosti.1000. slunečního
dne při okně jižní straně může býti
osvětlení více než. Jednotkou osvětlení
je (lx), lumen m*. Oslnění, jako fy
ziologický zjev, nelze měřiti rázné oso
by pociťují různě.
Srovnávací rovina vodorovná ro
vina výšce nad podlahou* Do
poručuje se, aby veškerá měření vnitř
ního osvětlení konala vodorovné
rovině výši nad 'podlahou ve
všech případech, kde zvláštní poměry ne
vyžaduji jiné výšky... nebo zor
ném poli tak nevhodně rozložen, pů
sobením kontrastu přetěžuje sítnice a
adaptační systém oka. to
osvětleni plochy jednoho čtverečního met
ru, dopadá-li rovnoměrně rozdě
lený tok jednoho Lumenu.
153
