Publikace je určena nejen pro učitele odborného výcviku a teorie, ale také pro žáky SPŠ, SOŠ a SOU v oboru elektrotechnickém. Je vhodná též pro pracující v oboru i laickou veřejnost.Všechna publikovaná schémata a zapojení autor prakticky odzkoušel se svými žáky elektrotechnického oboru na SOŠ a SOU. Předkládaná problematika je v souladu s osnovami výuky odborného výcviku, především oboru „Elektrikář pro silnoproud“ a „Mechanik silnoproudých zařízení“.Jednotlivá zapojení a schémata jsou kreslena barevně pro přehlednost a srozumitelnost při zapojování v jednotlivých elektrických sítích.
7 elektrárny zásuvku
Elektrická energie pro svou univerzálnost, relativně jednoduchou výrobu, „pře
pravu“ zdroje místu spotřeby přeměnu jiné formy energie považována za
nejušlechtilejší druh energie.
. našich podmínkách solární větrná energie podílí dodávkách elektrické
energie jen minimálně. Pro pře
nos velké vzdálenosti toto napětí přímo elektrárně transformuje velmi vysoké
napětí 110 kV, 220 nebo 400 kV.1. Spojovacím prvkem mezi přenosovou distribuční
částí rozvodné sítě jsou transformační stanice. Rozvodná síť velmi složitou strukturu, která jednak
zajišťuje přenos velké vzdálenosti při napětí 400 220 kV, jednak distribuci elektrické
energie jednotlivým spotřebitelům. Jde to, výrobu určitého
množství energie musí mít technické zařízení určité rozměry.6 Alternativní zdroje elektrické energie
Ze zdrojů, využívajících výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie, mají kromě
vodních elektráren největší význam perspektivu solární (sluneční) větrné elektrár
ny. technicky poměrně snadno velkou účinností
měnit jiný druh energie:
• mechanická elektromotory (účinnost přes %)
• teplo tepelné spotřebiče, chladničky (účinnost přes %)
• elektrická transformátory, usměrňovače, měniče (účinnost %)
• zářivá žárovky (účinnost %), zářivky výbojky (účinnost %)
• chemická galvanické články, elektrolýza (účinnost kolem %)
• jaderná urychlovače částic (účinnost asi %)
Elektrárny vyrábějí třífázový střídavý proud napětí několik tisíc voltú. Kromě technických problémů vysokých pořizovacích nákladů
je problém také tom, solární větrná energie mají porovnání ostatními zdroji
velmi malou výkonovou hustotu (jednotka kWh/m2). Nadzemními vedeními jsou jednotlivé elektrárny
připojeny rozvodné sítě. Následující tabulka uka
zuje, tohoto hlediska tím hlediska ekonomického) jsou tom obnovitelné
zdroje velmi špatně:
• větrná elektrárna 0,13 kWh/m2
• solární elektrárna 0,25 kWh/m2
• vodní elektrárna kWh/m2
• uhelná elektrárna 500 kWh/m2
• jaderná elektrárna 650 kWh/m2
Z obnovitelných zdrojů pro velkovýrobu význam jenom energie vodní, zatímco
solární větrné elektrárny najdou využití zejména místech, kde není dispozici ener
gie rozvodné sítě.
1
