Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 249 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Složitější přípravek pro trojrozměrné spojky sestává několika drážkovaných podložek podobných podložce pro dvourozměrnou spojku; vkládají mezi jednotlivé vrstvy vláken celek zalije epoxidovou pryskyřicí. Hybridní optické ko­ nektory mají dva více druhů kontaktů, např. Vlákna těsně před definitivním utažením smyčky sobě osově přitlačí a vytvrzení lepidla vznikne vysoce spolehlivý spoj útlumem většinou menším než 0,15 dB. Perspektivní postup, při němž obě vlákna s kapičkou organického lepidla vloží smyčky plastické pásky. Spojky několikavláknové jsou složitější, technologicky náročnější a vyžadují účelné přípravky, např. Jako vzájemně propojitelné označují konektory různého původu, nichž části konektoru jednoho výrobce lze propojovat příslušnými částmi konektorů jiného původu bez jakýchkoliv mechanických úprav ovšem i beze změny optických vlastností. přípravek pro dvourozměrné spojky je podstatě lisovaná podložka řadou vzájemně rovnoběžných drážek tvaru vložení vyrovnání všech spojovaných vláken podložku přiloží krycí destička, jejímiž otvory pak vstříkne lepidlo. Konektory pro vláknové vlnovody podstatě řeší dvěma způsoby bud čelním stykem obou přesně vyrovnaných vláken, 262 . Dále to několik postupů spojkování, které využívají technologii různých způsobů svařování (plamenem, obloukem, laserovým zářením). Technologie svařování dokonalejší spolehlivější, spoje mají útlum kolem 0,25 dB u obloukového svařování 0,12 svařování laserového, spoj mívá pevnosti původního celistvého vlákna. Dvojice válečků otáčejících opačném směru smyčku zvolna utahuje, a tím také přesně vyrovnává vzájemnou osovou polohu obou vláken. jednovláknových spojek nejjednodušší spojování pomocí drážkované podložky, jejíž drážka tvaru ostrého spolehlivě zajistí správnou vzájemnou polohu obou spojovaných vláken.jsou technicky nenáročné, levné dostatečně přesné. Nejdůležitější částí konektoru dvojice kontaktních prvků kolík— zdířka, která tvoří vlastní kontaktní člen obdobou konektoru elektrického. Také optické konektory dělí skupiny, konektory vzájemné propojitelné, konektory vzájemně zaměnitelné konektory hybridní. přitmelením spoje pevnou podložku. Vzájemně zaměnitelné jsou konektory různého původu obdobnou geometrií montáže napojení vláknového vlnovodu, které zajišťují stejnou kvalitu spoje. Jde lepení vlák­ nových vlnovodů organickou pryskyřicí, spoj mívá útlum kolem 0,20 až 0,25 pro lepší mechanickou odolnost zpravidla opatřuje přídavnou ochranou, např. Nepřímé spojky podle počtu spojovaných vláken dělí spojky jednovláknové nékolikavláknové obou skupinách podle použitého konstrukčního principu vyskytují různá řešení. optické elektrické, nebo jsou doplněny některými aktivními pasívními optoelektronickými součástkami