ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
Integrovaná optika
tvoří svým pracovním zaměřením hraniční vědní obor mezi optikou
a mikroelektronikou zahrnuje jak teoretické základy nových optických
i optoelektronických součástek, tak technologické způsoby výroby
a postupy vhodné pro jejich integrování miniaturních optických
obvodů.
Další podmínkou je, index lomu dielektrické vrstvy musí být vždy
větší než indexy lomu podložky okolního prostředí.
Základní druhy optických integrovaných obvodů lze popsat tak, že
planární integrované obvody vytvářejí technikou tenkých vrstev na
vhodné pasivnípodložce, objemovém uspořádáníintegrovaných obvodů
260
. 93. planárních
optických vlnovodech, které již patří (lo oboru integrované optiky.Pro úplnost připojujeme ještě základní informaci tzv. Obor integrované optiky teprve začátku vývoje po
zvládnutí obtížné problematiky optického spojení mezi individuálními
pasivními aktivními součástkami bloky optoelektronických elektro
nických systémů měl orientovat objevování vypracovávání
metod umožňujících vytváření různých procesorů optického signálu. Jde tři hlavní složky
z různých materiálů odlišnou velikostí indexu lomu.
Hlavním účelem planárních vlnovodů vytvoření geometricky
i fyzikálně přesně definovaného energetického hlediska vysoce
účinného přenosu optického signálu uvnitř určitého zařízení pro přenos
a zpracování informace nebo mezi některými jeho součástkami či
funkčními díly.
V další etapě pak půjde hledání způsobů, jimiž mohly soudobé
elektronické součástky funkční obvody systémech pro přenos zpra
cování informací nahradit dokonalejšími součástkami obvody ryze
optickými. Planární vlnovody
lze konstruovat také nehomogenní vrstvy dielektrika, níž index
lomu středu rozhraní nebo povrchu hloubky plynule zmen
šuje. Jde tedy optické vlnovody pro velmi nepatrné vzdá
lenosti měřené vesměs jednotkách milimetrů nebo nejvýše centimetrů.
Podnětem zahájení výzkumu vývoje planárních vlnovodů zvláště
pak širokého sortimentu součástek pro distribuci přenášeného optického
záření pro řízení jeho parametrů, které jsou náplní integrované optiky,
byly teoretické úvahy motivované předpokladem, zásadně mělo
být možné vytvářet optické optoelektronické součástky jednodušší
systémy planární integrované formě, tedy obdobně jako mikro
elektronice technice integrovaných obvodů. Základuí
strukturu planárního vlnovodu ukazuje obr. podložce
s indexem lomu uložena funkční vrstva dielektrického materiálu
s indexem lomu třetí složkou okolní prostředí indexem lomu 3,
což obvykle vzduch, který index lomu Dielektrická vrstva
však působí jako vlnovod jenom tehdy, když svazek záření vstupuje
tak, aby byly splněny podmínky pro úplný odraz rozhraní mezi
vrstvou podložkou opačné straně mezi vrstvou vzduchem
