Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 247 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Základní druhy optických integrovaných obvodů lze popsat tak, že planární integrované obvody vytvářejí technikou tenkých vrstev na vhodné pasivnípodložce, objemovém uspořádáníintegrovaných obvodů 260 . 93. podložce s indexem lomu uložena funkční vrstva dielektrického materiálu s indexem lomu třetí složkou okolní prostředí indexem lomu 3, což obvykle vzduch, který index lomu Dielektrická vrstva však působí jako vlnovod jenom tehdy, když svazek záření vstupuje tak, aby byly splněny podmínky pro úplný odraz rozhraní mezi vrstvou podložkou opačné straně mezi vrstvou vzduchem. Hlavním účelem planárních vlnovodů vytvoření geometricky i fyzikálně přesně definovaného energetického hlediska vysoce účinného přenosu optického signálu uvnitř určitého zařízení pro přenos a zpracování informace nebo mezi některými jeho součástkami či funkčními díly.Pro úplnost připojujeme ještě základní informaci tzv. planárních optických vlnovodech, které již patří (lo oboru integrované optiky. Obor integrované optiky teprve začátku vývoje po zvládnutí obtížné problematiky optického spojení mezi individuálními pasivními aktivními součástkami bloky optoelektronických elektro­ nických systémů měl orientovat objevování vypracovávání metod umožňujících vytváření různých procesorů optického signálu. Planární vlnovody lze konstruovat také nehomogenní vrstvy dielektrika, níž index lomu středu rozhraní nebo povrchu hloubky plynule zmen­ šuje. Jde tři hlavní složky z různých materiálů odlišnou velikostí indexu lomu. V další etapě pak půjde hledání způsobů, jimiž mohly soudobé elektronické součástky funkční obvody systémech pro přenos zpra­ cování informací nahradit dokonalejšími součástkami obvody ryze optickými. Podnětem zahájení výzkumu vývoje planárních vlnovodů zvláště pak širokého sortimentu součástek pro distribuci přenášeného optického záření pro řízení jeho parametrů, které jsou náplní integrované optiky, byly teoretické úvahy motivované předpokladem, zásadně mělo být možné vytvářet optické optoelektronické součástky jednodušší systémy planární integrované formě, tedy obdobně jako mikro­ elektronice technice integrovaných obvodů. Integrovaná optika tvoří svým pracovním zaměřením hraniční vědní obor mezi optikou a mikroelektronikou zahrnuje jak teoretické základy nových optických i optoelektronických součástek, tak technologické způsoby výroby a postupy vhodné pro jejich integrování miniaturních optických obvodů. Základuí strukturu planárního vlnovodu ukazuje obr. Jde tedy optické vlnovody pro velmi nepatrné vzdá­ lenosti měřené vesměs jednotkách milimetrů nebo nejvýše centimetrů. Další podmínkou je, index lomu dielektrické vrstvy musí být vždy větší než indexy lomu podložky okolního prostředí