Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 244 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
92. hlediska přenosové kapacity jednovidový vláknový vlnovod skupiny vlnovodů vrstvových nejvýkonnější, Obr. Důsledkem je, že se přenášený impuls větší vzdálenosti vysílače rozšiřuje souběžně s tím klesá šířka přenášeného pásma. Příklady různého průběhu indexu lomu v gradientníeh vláknových vlnovodech přestože přenášený signál poněkud zkresluje disperze materiálu jádra a také mírná závislost skupinové rychlostividu frekvenci přenášeného záření. Proto vláknový vlnovod se skokovou změnou indexu lomu vhodný jenom přenosům malé vzdálenosti. obr. Na, obr. Výroba jednovidových vláknových vlno­ vodů však technicky dosti obtížná, tedy nákladná. Tyto vlivy jsou vcelku velmi nepatrné jednovidová vlákna jsou spojení zdroji koherentního záření velmi vhodná přenosu velkého množství informací. Vnější průměr pláště zpravidla nepřevyšuje 100 |xm, rozdíl indexů lomu jádra pláště je většinou jen velmi malý. 92. obr. 91b zná­ zorněn mnohovidový vlnovod jádrem průměru |xm pláštěm vnějšího průměru 125 ¡¿m. Větší disperze způsobená rozdílnou skupinovou rychlostí šíření různých vidů těchto vlnovodů částečně kompenzuje vhodným rozložením indexu lomu ploše průřezu jádra, tak, jeho hodnota středu jádra směrem okraji se podle určité funkce postupně zmenšuje hodnotu indexu lomu pláště. Maximální vyrovnání rychlosti šíření směru osy jádra vlnovodu zajišťuje parabolický průběh indexu lomu. Pro ekonomicky výhodný přenos velkého množství informací systé­ mech impulsovou kódovou modulací širokopásmových účastnických sítích jsou vhodným typem mnohovidové vláknové vlnovody spojité proménným indexem lomu, tedy vlnovody gradientní.Obrázek 91schematicky znázorňuje různéstruktury optických vlnovodů so skokovou změnou indexu lomu. Vzhledem velkému průměru jádra vo srovnání vlnovou délkou přenášeného optického záření jednotlivé vidy vláknu šíří rozdílnou skupinovou rychlostí. 91c naznačena struktura jednovidového vlnovodu s velmi tenkým jádrem (průměr kolem ¡xm), jehož průměr řádově příliš neliší vlnové délky přenášeného záření. Vláknové optické vlnovody vyrábějí dvěma odlišnými postupy, a tažením dvou nebo více roztavených skleněných materiálů nebo 257 . Některé příklady spojité změny indexu lomu jsou obr. 91a nejjednodušší vláknový vlnovod bez pláště, který pro našo účely nehodí