ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
Větší disperze
způsobená rozdílnou skupinovou rychlostí šíření různých vidů těchto
vlnovodů částečně kompenzuje vhodným rozložením indexu lomu ploše
průřezu jádra, tak, jeho hodnota středu jádra směrem okraji
se podle určité funkce postupně zmenšuje hodnotu indexu lomu
pláště. Maximální vyrovnání rychlosti šíření směru osy jádra vlnovodu
zajišťuje parabolický průběh indexu lomu. Vnější průměr pláště
zpravidla nepřevyšuje 100 |xm, rozdíl indexů lomu jádra pláště je
většinou jen velmi malý. Výroba jednovidových vláknových vlno
vodů však technicky dosti obtížná, tedy nákladná. Proto vláknový vlnovod se
skokovou změnou indexu lomu vhodný jenom přenosům malé
vzdálenosti.
Pro ekonomicky výhodný přenos velkého množství informací systé
mech impulsovou kódovou modulací širokopásmových účastnických
sítích jsou vhodným typem mnohovidové vláknové vlnovody spojité
proménným indexem lomu, tedy vlnovody gradientní.Obrázek 91schematicky znázorňuje různéstruktury optických vlnovodů
so skokovou změnou indexu lomu. 91a nejjednodušší vláknový
vlnovod bez pláště, který pro našo účely nehodí. obr.
Vláknové optické vlnovody vyrábějí dvěma odlišnými postupy,
a tažením dvou nebo více roztavených skleněných materiálů nebo
257
. Důsledkem je, že
se přenášený impuls větší vzdálenosti vysílače rozšiřuje souběžně
s tím klesá šířka přenášeného pásma. 91c naznačena struktura jednovidového vlnovodu
s velmi tenkým jádrem (průměr kolem ¡xm), jehož průměr řádově
příliš neliší vlnové délky přenášeného záření. hlediska přenosové kapacity jednovidový
vláknový vlnovod skupiny vlnovodů vrstvových nejvýkonnější,
Obr. Příklady různého
průběhu indexu lomu
v gradientníeh vláknových
vlnovodech
přestože přenášený signál poněkud zkresluje disperze materiálu jádra
a také mírná závislost skupinové rychlostividu frekvenci přenášeného
záření. Vzhledem velkému průměru jádra vo
srovnání vlnovou délkou přenášeného optického záření jednotlivé
vidy vláknu šíří rozdílnou skupinovou rychlostí. Některé příklady spojité
změny indexu lomu jsou obr. 92. 92. Tyto vlivy jsou vcelku velmi nepatrné jednovidová vlákna
jsou spojení zdroji koherentního záření velmi vhodná přenosu
velkého množství informací. 91b zná
zorněn mnohovidový vlnovod jádrem průměru |xm pláštěm
vnějšího průměru 125 ¡¿m. obr. Na, obr
