Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 239 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přijímače osazené těmito fotodiodami vynikají velkou citlivostí. 88). přednostem fotodiody patřípředevším velmi dobrá citlivost, krátká doba odezvy, vysoký kvantový výtěžek některých případech vlnových délkách 800 900 poněkud méně kolem odolnost proti vlivům vyvolaným změnou teploty. Výsledná úroveň šumu významná proto, určuje minimální hodnotu výkonu dopadajícího záření, kterou lze přijímači detektovat. Nejmenší výkon, který lze ještě spolehlivě detektovat, je detektorů fotodiodami řádově jednotky nanowattů de­ tektorů lavinovými fotodiodami řádu desítek nanowattů. Převláda­ jící složkou celkového šumu přijímače optického signálu většinou šum předzesilovače. Proto této oblasti používají téměř výlučně fotodiody vyrobené ternární sloučeniny GalnAs. Lavinová fotodioda pracuje stakovou vel ikostízávěrného napětí, při které docházík velkému urychle­ ní nosičů náboje lavinovému jevu, tj. Proto třeba jeho návrhu obvodovému řešení věnovat velkou pozornost. Fotodioda mezi vrstvou děrovou vodivostí vrstvou N s vodivostí elektronovou ještě vrstvu polovodiče vlastní, intrinzickou vodivostí. Někteří výrobci již dodávají kompletní obvody, v nichž polovodičový fotodetektor integrován elektronickým před- zesilovačem. Proti těmto příznivým vlastnostem ale zase stojí některé méně výhodné parametry, především výrazná závislost teplotě a malá odolnost proti šumovým signálům. V oblasti záření vlnových délek kolem 850 jako fotodetektory nejlépe uplatňují křemíkové fotodiody maximem spektrální charakte­ ristiky okolí 800 nm. nárazové ionizaci neutrálních atomů polovodiče. Většina fotonů záření dopadajícího fotodiodu se zachycuje přímo poměrně široké oblasti prostorového náboje, což se projeví vzrůstem velikosti závěrného proudu fotodiody.polovodičová fotodioda jedním přechodem PN, jejíž vlastnosti se působením pohlceného optického záření mění; zpravidla pracuje jako zdroj proudu. Tyto 252 . Citlivost přijímače optického záření dosti podstatně omezuje zdroj šumu jeho vstupu. V oboru vlnových délek 300 křemíkové fotodiody již nevyhovují a ani diody germaniové neuspokojí. Při nárazové ionizaci vzniká generace párů elektron— díra tyto volné nosiče podněcují vznik dalších volných nosičů; výsled­ kem lavinové narůstání popsaných dějů. pěti základních druhů fotodiod pro příjem optického signálu používají fotodiody fotodiody lavinové (obr. Důležitým parametrem lavinové fotodiody fotomultiplikační činitel, který charakterizuje vnitřní zesílení fotoelektrického proudu. Lavinová fotodioda jedním nejrychlejších zároveň nejcitlivějších fotodetektorů. Šum skládá několika složek rozličného původu, zejména výstřelového šumu fotoelektrického proudu, šumu svodo­ vých proudů fotodiody, multiplikačního šumu lavinové fotodiody aj