ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
V oblasti záření vlnových délek kolem 850 jako fotodetektory
nejlépe uplatňují křemíkové fotodiody maximem spektrální charakte
ristiky okolí 800 nm. Při nárazové ionizaci vzniká generace párů elektron—
díra tyto volné nosiče podněcují vznik dalších volných nosičů; výsled
kem lavinové narůstání popsaných dějů. nárazové ionizaci neutrálních
atomů polovodiče. přednostem
fotodiody patřípředevším velmi dobrá citlivost, krátká doba odezvy,
vysoký kvantový výtěžek některých případech vlnových
délkách 800 900 poněkud méně kolem odolnost
proti vlivům vyvolaným změnou teploty. pěti základních druhů fotodiod pro příjem optického
signálu používají fotodiody fotodiody lavinové (obr. Šum skládá několika složek rozličného původu,
zejména výstřelového šumu fotoelektrického proudu, šumu svodo
vých proudů fotodiody, multiplikačního šumu lavinové fotodiody aj. 88). Důležitým parametrem
lavinové fotodiody fotomultiplikační činitel, který charakterizuje
vnitřní zesílení fotoelektrického proudu. Většina fotonů záření dopadajícího fotodiodu se
zachycuje přímo poměrně široké oblasti prostorového náboje, což se
projeví vzrůstem velikosti závěrného proudu fotodiody.
V oboru vlnových délek 300 křemíkové fotodiody již nevyhovují
a ani diody germaniové neuspokojí. Přijímače osazené těmito fotodiodami vynikají
velkou citlivostí. Nejmenší výkon, který lze ještě spolehlivě detektovat,
je detektorů fotodiodami řádově jednotky nanowattů de
tektorů lavinovými fotodiodami řádu desítek nanowattů. Tyto
252
.
Citlivost přijímače optického záření dosti podstatně omezuje zdroj
šumu jeho vstupu. Proto této oblasti používají
téměř výlučně fotodiody vyrobené ternární sloučeniny GalnAs.
Fotodioda mezi vrstvou děrovou vodivostí vrstvou N
s vodivostí elektronovou ještě vrstvu polovodiče vlastní, intrinzickou
vodivostí. Lavinová fotodioda pracuje
stakovou vel ikostízávěrného napětí, při které docházík velkému urychle
ní nosičů náboje lavinovému jevu, tj.
Lavinová fotodioda jedním nejrychlejších zároveň nejcitlivějších
fotodetektorů. Převláda
jící složkou celkového šumu přijímače optického signálu většinou šum
předzesilovače. Někteří výrobci již dodávají kompletní obvody,
v nichž polovodičový fotodetektor integrován elektronickým před-
zesilovačem. Proto třeba jeho návrhu obvodovému řešení věnovat
velkou pozornost. Proti těmto příznivým vlastnostem ale zase stojí některé
méně výhodné parametry, především výrazná závislost teplotě
a malá odolnost proti šumovým signálům.
Výsledná úroveň šumu významná proto, určuje minimální hodnotu
výkonu dopadajícího záření, kterou lze přijímači detektovat.polovodičová fotodioda jedním přechodem PN, jejíž vlastnosti se
působením pohlceného optického záření mění; zpravidla pracuje jako
zdroj proudu
