ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
Zájem přenos informací optických frekvencích oživil po
osmdesáti letech realizaci optických sdělovacích systémů přispěl
zejména vývoj kompaktních dosti účinných polovodičových zdrojů
světla detektorů světelného záření první polovině šedesátých let. Také
pojem světlo, který terminologii veličin zařízení klasifikován jako
viditelná zářivá energie, nemusí být vždy zcela jednoznačný již proto,
že mezinárodní názvosloví jeho normalizace stále zřetelněji směřují
238
.
Vzhledem tomu, zájmová oblast optických sdělovacích systémů
spadá pásma vlnových délek sahajících stovek tisíce (výhle
dově) nanometrů, zahrnuje tedy oblast viditelného světla 380 do
780 nm, bude vhodné připomenout, pojmy světlo optický mají tomto
oboru sdělovací techniky mnohem širší význam, protože frekvenční
pásmo, němž optické sdělovací systémy pracují nebo brzy budou
pracovat, většinou leží daleko mimo oblast viditelného světla. rozštěpení světelného paprsku elektrickém poli kolmém směr
šíření polarizovaného světla. 1975 Vyráběly vláknové vlnovody útlumem řádu jednotek
decibelů 1km rovněž vlnové délce 850 1978 byl vyroben
vláknový vlnovod, který měl vlnové délce 300 útlum již jen
několik desetin decibelu lem. Také šířka přenášeného pásma vzrostla
během jednoho desetiletí jednotek megahertzů jednotky gigahertzů. První zkoušky skončily
neúspěchem pro obrovské ztráty dosahujíoí jednoho tisíce decibelů
na 1km délky.
Přístroj pracující akusticko-optiekou modulací světelného svazku se
pro přílišnou složitost nepatrnou citlivost praxi neosvědčil.
Nápad nebyl zcela nový, protože Alexander Graham Belljiž roce 1880,
kdy jeho elektrické telefony již hromadně vyráběly, předváděl své
zařízení Fotofon pro optický přenos řeči dálku několika set metrů. Začátkem
šedesátých let zájem odborníků soustředil přenos informací svě
telným zářením. Teprve 1970 vyrobila firma Corning Glass Works ze
syntetického křemene vláknový optický vlnovod, který měl vlnové
délce 850 útlum menší než dB/km.
Práce uveřejněná 1966 navrhovala použít vedení světelného záření
optické vlnovody tvaru skleněných vláken. Významný byl objev vedení světla die
lektrickým prostředím (John Tyndall, konec 19. Další vývoj byl již velmi
rychlý.klasická telekomunikační technika zajistit úspěšný rozvoj nových
spojových služeb, proto nutné hledat zcela nové možnosti. století). Tehdy však
technika ještě nebyla potřebné výši, proto zůstalo jenom objevů. 1876 Kerrův elektrooptický jev,
tj. Také
některé ještě starší objevy, které mnohem později aspoň zčásti přispěly
ke vzniku optoelektroniky, byly zase zapomenuty.
Dále byl 1845 Faradayův magnetooptický jev (stáčení roviny
polarizace světla magnetickém poli) ar. Před více naž půl
druhým stoletím objevil anglický fyzik David Brewster, průhledné
izotropní materiály působením mechanických silstávají anizotropními
