ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
Kondenzátor nesmíme znovu připojit síí, dokud zbytkové
napětí jeho svorkách nekleslo pod napětí jmenovitého. průchodky) spolu spojí nakrátko.
4.
213
. každém případě dobré
nechat svorkách kondenzátoru trvale zapojený voltmetr, kterým se
jednak vybije náboj obnovený hysterezí dielektrika, jednak nám svým
údajem stále ukazuje stav vybití.
a) Měření izolačního zemního odporu
Izolační odpor měří samozřejmě jen proti kostře, přičemž svorky
kondenzátoru (popř.
Uvedené zásady nutné pečlivě promyslet vtisknout paměti
dříve, než začneme měřením.denzátor.
Je také možné měřit izolační odpor voltmetrem použití dostatečného
zdroje stejnosměrného proudu potřebném měřicím napětí.
Nepříjemné je, trvá dlouhou dobu, než ručka přístroje ustálí na
potřebné hodnotě. Znovu upozorňujeme, dotyk svorek
nevybitého kondenzátoru nejen velmi nepříjemný, ale nebezpečný
a může mít následek smrtelný úraz.
Nyní popíšeme vlastní měření pořadí, jak byla dříve uvedena. pro regulaci účiníku). Toto měření
má ovšem smysl jen těch kondenzátorů, jejichž všechny vývody jsou
izolovány kostry.
5. místě, kde držíme, musí být ovšem vhodně izolována —
přiměřoně výši napětí. Jsou proto
výhodné přístroje klešťové, protože můžeme kleště sevřít zapnutí
kondenzátoru, když proudový náraz pominul. velkých baterií bude tato doba natolik časově
neúnosná, bude vhodnější baterii rozpojit měřit částech na
rozpojených úsecích, což bývá umožněno tím, velké baterie mívají
z provozních důvodů izolováno rozváděči zařízení pro spínání úseků
(např.
Při třeba, aby došlo nejdříve uzemnění všech fází pak teprve
k jejich zkratování.
Zkratování mělo zůstat namontováno celou dobu prací, což
ovšem při vlastním měření nebude možné. Kondenzátor ovšem nabije měřicím proudem, proto třeba
vybít každém měření (pokud nebylo použito jen malé napětí).
3. Potom doutnavkovou zkoušečkou ověří, zda jsou svorky bez
napětí, pak izolovaným vodičem (nebo zkratovací soupravou)
překontroluje, zda kondenzátor ztratil svůj náboj (to znamená, ža
se při zkratování nesmí tvořit jiskry), nakonec kondenzátor zkratuje. Při měření nutné počítat tím, okamžiku připojení kon
denzátoru zdroj napětí může vzniknout krátkodobý impuls velkého
nabíjecího proudu, který může ohrozit použitý ampérmetr.
6
