Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 196 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektroosmotické metody jsou nevhodné těchto případech: — křivka vlhkosti naměřená výšce zdi vykazuje ostrá maxima (obr. Jestliže potenciálním zdrojem vlhkost vzlínání hladiny podzemní vody, bude kladná elektroda ve zdivu působit tak, bude zatlačovat vlhkost směrem základové spáře. Vlhkost DK, která dostává zdivá difúzí vodní páry bude zatla­ čována spádem elektrického pole nahoru dolů. Předpokladem úspěšného použití elektroosmotických metod vytvo­ řit úrovni elektrod potenciálové špičky stejné polarity, jako polarita původní. 78c. 78b). Metodu aktivní elektroosmózy lze použít tam, kde účelné vlhkost ve zdivu elektrod vytlačit (obr. případě, účinek kladné elektrody Použitelnost elektroosmotických metod vysoušení zdivá 208 . vsakování povrchem vnější vrstvy omítky, 4. vlivem bludných proudů) mezi křivkami kde rozdíl hodnot pro určitou výšku může být několik desítek milivoltů, —-proud zapojení stejnosměrného napětí klesá během minuty 0 několik desítek procent (obr. 78a). 77b, 2), — křivka přirozeného elektrického potenciálu (obr. kondenzace vlhkosti zdivu při difúzi vodní páry zdivém. 77d) kolísá např.Elektroosmotické metody vysoušeni zdiv» lze použít všude tam, kde zdrojem vlhkosti (obr. Při galvanoosmóze elektroda přitahuje svého okolí vlhkost shora 1zdola (obr. vsakování vody podél líce budovy, 3. 77a) ]. vzlínání hladiny podzemní vody, 2. Elektroda umísťuje nejníže, šikmo dolů vodivě je zdivém spojena jen střední část, asi 2/3 3/4délky. platí pro případ, kdy elektrické pole napříč zdi zcela homogenní ekvipotenciální plochy jsou více méně rovinné (blízké rovině napříč zdí). Elektroosmotické metody lze použít tam, kde křivka přirozeného potenciálu zdi probíhá přibližně podle obr. Původní potenciální spád tedy třeba zvětšit, nikdy zmenšit nebo obrátit. Rovněž bude elektroda přitahovat i vodu kondenzovanou nad elektrodou při difúzi páry D. 77c) vykazuje v horní části hranici provlhnutí maximum (1) minimum (2) nebo obráceně, —■křivka přirozeného elektrického potenciálu (obr. Takové umístění se provádí proto, aby vlhkost přitahovaná okolí elektrody ne­ mohla projevit povrchu zdivá. Při použití povrchové pásové elektrody účinek kladné elektrody ve zdivu zřejmý obr. 77e (křivka nebo ukazuje přibližně stejný elektrický potenciál celé výšce vlhké zdi. 77f) zároveň projevuje silná polarizace zdivá