ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
Nejčastější
způsob uložení elektrod
pro aktivní elektroosmózu
Obr.
Napětí pod 0,97 volíme tam, kde vlhkost pórech zdivá silně
mineralizovaná. Jsou vodivě spojeny zdiveni jen délce (3/4)D (černé
označeno). menším. Zbytek veškeré noizolovttné přípoje spojovací kablík
(průřez mm2) musí být bezpečně izolovány izolačním nátěrem. aby opačnému líci zdi zbylo ještě asi cm. Vodivě zdí
Obr. Délka elektrod je
asi (3/4)1), tj. Připojení pásové elektrody
200
. jest územích, kde jsou podzemní vody silněji
mineralizovány, při stálé tvrdosti větší než větším než 9
nebo menším než Elektrody seukládají vrtů (obr.Vrty jsou provedeny šikmo dolů zdi pod úhlem asi 30°.
Zařízení první fázi instaluje jako pro galvanoosmózu, tak, aby
elektrody měly oproti zemničům elektrochemický potenciál asi 0,5 až
0,7 zapojení vnějšího zdroje začne probíhat aktivní elektroosmóza
o napětí popř. 72. 73. Jejich délka D
je tloušťka zdi. 73), jejichž začátek
je výšce h-x (asi 0,5 1,0 m), ale mohou být níže
