Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 160 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hořlavé (C) nesnadno hořlavé (B) hmoty pro povrchovou úpravu konstrukce tloušťce menší než upevněné nehořlavém podkladu se posuzují jako nehořlavé (A). Požadavky zkoušení elektrických předmětů určených pro montáž na hořlavý podklad hořlavých hmot stanoví ČSN 5618, požadavky na zkoušení svítidel ČSN 0600 (ST SEV 3182-81). lze uložit přímo hořlavé hmoty nebo hořlavých hmot všech stupňů hořlavosti předpokladu, že jsou alespoň odolné proti šíření plamene. Kladení vedení Silové vodiče, kabely, elektroinstalačnítrubky,lišty, kanály, příchytky, vývodky, krabice bez svorek apod. Těžce středně hořlavé (Cl, C2) hmoty nehořlavým (A) povrchem tloušťky aspoň (nehořlavé povlaky, nástřiky, nátěry, impregnace apod. přetížení, zkraty, nepečlivá obsluha, uvolnění elektrických spojů apod. 172 . Odolnost protišířeníplamene zkoušípodle příslušných předmětových norem, pokud předmětová norma tuto zkoušku neobsahuje, zkouší se podle ČSN 5615 (zkouška 522). Tato teplota nesmí být překročena ani při poruchových stavech, které předpokládají v příslušných předpisech normách (např.Polyetylénlineámí lehčený standardní Polymetylmetakrylát (organické sklo Akrylon, Umaplex) Polypropylen Polystyrén houževnatý lehčený standardní Polyuretan lehčený, měkčený (Molitan) Polyvinylchlorid lehčený (Technopor) Skelný laminát polyesterový standardní Podlahové textilie tkané syntetickým vlasem (Bergamo), všívané (Kovral, Rekos), vpichované (Jekor) Stupně hořlavosti dalších stavebních hmot výrobků nich jsou uvedeny revidované ČSN 0823.) posuzují jako nesnadno hořlavé (B); podobně nesnadno hořlavé hmoty (B) nehořlavou povrchovou úpravou posuzují jako hmoty nehořlavé (A). Základní požadavky Při montáži elektrických zařízení hořlavý podklad hořlavých hmot může být teplota elektrického zařízení místě styku hořlavými hmotami všech stupňů hořlavosti nejvýše 120 °C.). Stupně hořlavosti stavebních hmot, které nejsou normě uvedeny, musí udat jejich výrobce základě zkoušky podle ČSN 0862, vykonané oprávněnou zkušebnou (Výzkum­ ný ústav pozemních staveb Praha, pracoviště Veselí nad Lužnicí)