ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se rozvody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromontérům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...
).Polyetylénlineámí lehčený standardní
Polymetylmetakrylát (organické sklo Akrylon, Umaplex)
Polypropylen
Polystyrén houževnatý lehčený standardní
Polyuretan lehčený, měkčený (Molitan)
Polyvinylchlorid lehčený (Technopor)
Skelný laminát polyesterový standardní
Podlahové textilie tkané syntetickým vlasem (Bergamo), všívané
(Kovral, Rekos), vpichované (Jekor)
Stupně hořlavosti dalších stavebních hmot výrobků nich jsou
uvedeny revidované ČSN 0823. přetížení, zkraty, nepečlivá
obsluha, uvolnění elektrických spojů apod. Tato teplota nesmí
být překročena ani při poruchových stavech, které předpokládají
v příslušných předpisech normách (např.
Těžce středně hořlavé (Cl, C2) hmoty nehořlavým (A) povrchem
tloušťky aspoň (nehořlavé povlaky, nástřiky, nátěry, impregnace
apod.
Odolnost protišířeníplamene zkoušípodle příslušných předmětových
norem, pokud předmětová norma tuto zkoušku neobsahuje, zkouší
se podle ČSN 5615 (zkouška 522).
Hořlavé (C) nesnadno hořlavé (B) hmoty pro povrchovou úpravu
konstrukce tloušťce menší než upevněné nehořlavém podkladu
se posuzují jako nehořlavé (A). lze uložit přímo hořlavé hmoty
nebo hořlavých hmot všech stupňů hořlavosti předpokladu, že
jsou alespoň odolné proti šíření plamene.
Základní požadavky
Při montáži elektrických zařízení hořlavý podklad hořlavých
hmot může být teplota elektrického zařízení místě styku hořlavými
hmotami všech stupňů hořlavosti nejvýše 120 °C.
Kladení vedení
Silové vodiče, kabely, elektroinstalačnítrubky,lišty, kanály, příchytky,
vývodky, krabice bez svorek apod.) posuzují jako nesnadno hořlavé (B); podobně nesnadno hořlavé
hmoty (B) nehořlavou povrchovou úpravou posuzují jako hmoty
nehořlavé (A).
172
.
Požadavky zkoušení elektrických předmětů určených pro montáž
na hořlavý podklad hořlavých hmot stanoví ČSN 5618, požadavky
na zkoušení svítidel ČSN 0600 (ST SEV 3182-81). Stupně hořlavosti stavebních hmot,
které nejsou normě uvedeny, musí udat jejich výrobce základě
zkoušky podle ČSN 0862, vykonané oprávněnou zkušebnou (Výzkum
ný ústav pozemních staveb Praha, pracoviště Veselí nad Lužnicí)
