Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 96 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6. Nejcitlivější magnetoelektrické galvanometry jsou schopny měřit proud 10_11A (10 pA). Provedení ampérmetrů nad 200 zase měly příliš malý počet závitů cívky tím vznikala při měření značná chyba vlivem odporu přívodů. Nejvyšší přesnost magnetoelektrických stejnosměrných ampérmetrů bývá 0,2, třída přesnosti 0,1 vyskytuje pouze nejpřesnějších laboratorních přístrojů. obvodu měřeného proudu zařadíme malý odporový normál milivoltmetrem (stejnosměrné napětí měří poměrně přesně např.2 Měření střídavého proudu Pro měření střídavého proudu jsou vhodné především přístroje feromagnetické. Milivoltmetr však musíme připojit napěťové svorky přívodní vodiče k normálu proudové, abychom vyhnuli vlivu přechodových odporů. 6. Běžné ampérmetry vyrábějí pro měření proudů cca kA.1 Měření stejnosměrného proudu Pro měření stejnosměrného proudu používají měřicí přístroje stejných soustav jako pro měření stejnosměrného napětí, tedy vdnešní době především soustava magneto- elektrická. Pro velikost proudu obvodem pak platí: 6. 96 iitf . Běžnému provedení malých rozsahů brání velký úbytek napětí měřicí cívce (musí mít velký počet závitů, aby vytvořila dostatečně silné magnetické pole pro pohyb otočného ústrojí).2 Princip přesného měření proudu pomocí odporového normálu. Je­ jich výhodou to, udávají přímo efektivní hodnotu měřeného proudu, bez ohledu na to, zda průběh proudu sinusový nikoliv. Chceme-li měřit elektrický proud přesně nemáme kdispozici laboratorní ampérmetr, můžeme velikost proudu změřit pomocí voltmetru. Schéma zapojení měřicích přístrojů je obr.2. běžné multimetry) něm změříme úbytek napětí. Obr. Další výhodou jejich jednoduchá, velmi odolná konstrukce tedy nízká cena. Běžné, hrotově uložené feromagnetické ampér­ metry vyrábějí pro rozsahy 100 100 200 Existují sice feromagnetické ampérmetry pro měření proudů uložením napnutých vláknech, jejich cena již však výhodná není proto příliš nerozšířily.6