Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Pro velikost
proudu obvodem pak platí:
6. Provedení ampérmetrů
nad 200 zase měly příliš malý počet závitů cívky tím vznikala při měření
značná chyba vlivem odporu přívodů.1 Měření stejnosměrného proudu
Pro měření stejnosměrného proudu používají měřicí přístroje stejných soustav jako
pro měření stejnosměrného napětí, tedy vdnešní době především soustava magneto-
elektrická.
běžné multimetry) něm změříme úbytek napětí. Další výhodou jejich jednoduchá, velmi
odolná konstrukce tedy nízká cena.2. Milivoltmetr však musíme připojit napěťové svorky přívodní vodiče
k normálu proudové, abychom vyhnuli vlivu přechodových odporů. Chceme-li
měřit elektrický proud přesně nemáme kdispozici laboratorní ampérmetr, můžeme
velikost proudu změřit pomocí voltmetru. Běžné ampérmetry vyrábějí pro měření proudů cca kA.
96 iitf
. 6. Schéma zapojení měřicích přístrojů
je obr.2
Princip přesného
měření proudu pomocí
odporového normálu. 6. obvodu měřeného proudu zařadíme malý
odporový normál milivoltmetrem (stejnosměrné napětí měří poměrně přesně např. Běžnému provedení malých rozsahů
brání velký úbytek napětí měřicí cívce (musí mít velký počet závitů, aby vytvořila
dostatečně silné magnetické pole pro pohyb otočného ústrojí). Nejcitlivější magnetoelektrické galvanometry jsou schopny měřit proud 10_11A
(10 pA).6. Je
jich výhodou to, udávají přímo efektivní hodnotu měřeného proudu, bez ohledu na
to, zda průběh proudu sinusový nikoliv. Běžné, hrotově uložené feromagnetické ampér
metry vyrábějí pro rozsahy 100 100 200 Existují sice feromagnetické
ampérmetry pro měření proudů uložením napnutých vláknech, jejich cena
již však výhodná není proto příliš nerozšířily.
Obr.
Nejvyšší přesnost magnetoelektrických stejnosměrných ampérmetrů bývá 0,2, třída
přesnosti 0,1 vyskytuje pouze nejpřesnějších laboratorních přístrojů.2 Měření střídavého proudu
Pro měření střídavého proudu jsou vhodné především přístroje feromagnetické
