Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
15.4 nakreslen zjednodušený fázorový diagram indukčního ústrojí. Spodní elektromagnet nese cívku proudovou malým počtem
závitů vinutých silným vodičem. Proudová cívka rozdělena dvě poloviny, každá
z nich navinutá jednom krajním sloupku.Klasické provedení jednofázového elektroměru obr. Proud
zátěže oproti napětí fázový posun Následkem ztrát vjádře elektromagnetu je
tokP lmoproti proudu zpožděn úhel 5?l. Jeho otáčky přenáší pomocí šnekového kola
na počítací mechanismus. Napěťová cívka navinutá na
středním sloupku jádra.3. vzduchové mezeře mezi oběma elek
tromagnety otáčí hliníkový kotouč.
I když proudový napěťový elektromagnet mají jiné tvary, než elektromagnety, pro
něž jsme kapitole 4.17 stanovili pohybový moment, platí tomto případě, střed
ní hodnota pohybového momentu úměrná součinu magnetických toků obou
elektromagnetů sinu jejich fázového posunu, tedy
Mp PUmP lmsin^ . Magnetický tok napěťového elektromagne-
1 3
. 15. Měřicí ústrojí sklá
dá dvou elektromagnetů jádry tvaru Horní napěťový elektromagnet nese
napěťovou cívku tvořenou mnoha závity tenkého drátu.
Aby byl pohybový moment úměrný činnému výkonu, musí být tok PUmúměrný napě
tí tok Plmúměrný proudu dále musí být činitel sin roven účiníku cosp, musí tedy
pro oba úhly platit
W= 90° p. Brzdicí moment
je vytvářen pomocí permanentního magnetu, jehož mezerou kotouč také prochází.
Na obr. Hliníkový kotouč elektroměru slouží jak pro vyvozování po
hybového momentu, tak pro vyvozování brzdicího (tlumicího) momentu
