Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 193 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Klasické provedení jednofázového elektroměru obr. Aby byl pohybový moment úměrný činnému výkonu, musí být tok PUmúměrný napě­ tí tok Plmúměrný proudu dále musí být činitel sin roven účiníku cosp, musí tedy pro oba úhly platit W= 90° p. 15.3.17 stanovili pohybový moment, platí tomto případě, střed­ ní hodnota pohybového momentu úměrná součinu magnetických toků obou elektromagnetů sinu jejich fázového posunu, tedy Mp PUmP lmsin^ . Měřicí ústrojí sklá­ dá dvou elektromagnetů jádry tvaru Horní napěťový elektromagnet nese napěťovou cívku tvořenou mnoha závity tenkého drátu.4 nakreslen zjednodušený fázorový diagram indukčního ústrojí. vzduchové mezeře mezi oběma elek­ tromagnety otáčí hliníkový kotouč. 15. Na obr. Spodní elektromagnet nese cívku proudovou malým počtem závitů vinutých silným vodičem. I když proudový napěťový elektromagnet mají jiné tvary, než elektromagnety, pro něž jsme kapitole 4. Proudová cívka rozdělena dvě poloviny, každá z nich navinutá jednom krajním sloupku. Brzdicí moment je vytvářen pomocí permanentního magnetu, jehož mezerou kotouč také prochází. Jeho otáčky přenáší pomocí šnekového kola na počítací mechanismus. Magnetický tok napěťového elektromagne- 1 3 . Hliníkový kotouč elektroměru slouží jak pro vyvozování po­ hybového momentu, tak pro vyvozování brzdicího (tlumicího) momentu. Napěťová cívka navinutá na středním sloupku jádra. Proud zátěže oproti napětí fázový posun Následkem ztrát vjádře elektromagnetu je tokP lmoproti proudu zpožděn úhel 5?l