Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 193 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Klasické provedení jednofázového elektroměru obr. Brzdicí moment je vytvářen pomocí permanentního magnetu, jehož mezerou kotouč také prochází. Měřicí ústrojí sklá­ dá dvou elektromagnetů jádry tvaru Horní napěťový elektromagnet nese napěťovou cívku tvořenou mnoha závity tenkého drátu.4 nakreslen zjednodušený fázorový diagram indukčního ústrojí.17 stanovili pohybový moment, platí tomto případě, střed­ ní hodnota pohybového momentu úměrná součinu magnetických toků obou elektromagnetů sinu jejich fázového posunu, tedy Mp PUmP lmsin^ .3. 15. Na obr. Spodní elektromagnet nese cívku proudovou malým počtem závitů vinutých silným vodičem. 15. I když proudový napěťový elektromagnet mají jiné tvary, než elektromagnety, pro něž jsme kapitole 4. Proudová cívka rozdělena dvě poloviny, každá z nich navinutá jednom krajním sloupku. Proud zátěže oproti napětí fázový posun Následkem ztrát vjádře elektromagnetu je tokP lmoproti proudu zpožděn úhel 5?l. vzduchové mezeře mezi oběma elek­ tromagnety otáčí hliníkový kotouč. Jeho otáčky přenáší pomocí šnekového kola na počítací mechanismus. Magnetický tok napěťového elektromagne- 1 3 . Hliníkový kotouč elektroměru slouží jak pro vyvozování po­ hybového momentu, tak pro vyvozování brzdicího (tlumicího) momentu. Napěťová cívka navinutá na středním sloupku jádra. Aby byl pohybový moment úměrný činnému výkonu, musí být tok PUmúměrný napě­ tí tok Plmúměrný proudu dále musí být činitel sin roven účiníku cosp, musí tedy pro oba úhly platit W= 90° p