Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Pro napětí měřené voltmetrem platí podle II: Kirchhoffova zákona
U Uwp UA.
Ztrátové výkony ampérmetru proudové cívky wattmetru lze snadno vypočítat, zná-
me-li velikosti vnitřních odporů obou měřicích cívek. 14.11 _
Skutečné zapojení
měřicích cívek V
podle obr.
Pro příkon zátěže tedy můžeme psát
P —AP —AP —APPZ Pkof ■
Pro korekci výkonu při měření tomto zapojení platí
hPkor hQWPC ,
kde APWP- příkon proudové cívky wattmetru,
APa příkon (ztráty) ampérmetru.Obr.9.
Stejné napětí jako měří voltmetr ovšem napěťové cívce wattmetru, proto watt-
metr neměří skutečný příkon zátěže, ale jeho výchylka větší ztrátové výkony
ampérmetru proudové cívky wattmetru. Její veli
kost dána stejným vztahem, tedy
h AP
ôm 100 100 .
Pro ztrátové výkony platí
hQWP VWPDZ SWPDZDZ SWPDZ,
APa UAIZ RaIzIz RaIz ■
Pro celkový korekční výkon tedy platí
hQkor SWPDZ CSADZ {SWPCSA)DZ ■
Relativní chyba metody zjistila podobně jako prvního typu zapojení.
m pz
1 7
. však číselnících měřicích
přístrojů rozdíl odporů cívek napěťových uvedeny nebývají, proto třeba zjistit
jejich velikost měřením. 14
