Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Podívejme nyní rozdíl mezi nimi. 14.10
Skutečné zapojení
měřicích cívek
podle obr.10).9. 14. 14.8.8
Obr.
Dvě možná zapojení
pro měření výkonu
jednofázového proudu. 14. 14.8
a obr. 14. 14.8 (skutečné zapojení mě
řicích cívek obr.
Další zvyšování rozsahu wattmetrů provádí pomocí měřicích transformátorů, praxi
se běžně užívají zejména měřicí transformátory proudu, použití měřicích transformátorů
napětí omezuje pouze oblast vysokého napětí. Ampérmetr však neměří
pouze proud zátěží, ale navíc proud napěťovou cívkou wattmetru měřicí
cívkou voltmetru, tedy
I Dwn ■
Tentýž proud protéká proudovou cívkou wattmetru (viz obr.
Změna napěťového rozsahu provádí pomocí předřadníků, běžné wattmetry mají tři
rozsahy rozmezí 360 laboratorní wattmetry vyrábí rozsahy 7S0 V.10) napěťová cívka wattmetru připojena přímo na
zátěž také voltmetr udává přímo napětí zátěži.
Při měření výkonu může být měřicí obvod zapojen dvěmi způsoby viz obr.9
a) Měříme-li příkon zátěže při zapojení podle obr.Změna rozsahu proudové cívky obvykle provádí sériovým, paralelním sériově-
paralelním zapojením stejných částí cívky, obvykle poměru nebo 4.
B Íitf 5
.
Obr. 14. 14.
Obr
