Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 15 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hodnota (velikost) měřené veličiny násobkem číselné hodnoty její jednotky. absolutní sou­ stava jednotek c-g-s (centimetr-gram-sekunda) přijatá elektrotechnickém kongresu v Paříži roce 1881 používala jednotky, které nebyly dány pomocí matematických vzta­ hů, ale prakticky realizovány. Studium archeologických památek istarých písemných dokumentů ukazuje, všechny historické kulturní národy znaly činnost, kterou dnes nazýváme měřením. Jednotka byla nazvána metrem její etalon byl realizován pomocí vzdálenosti rysek platinovém prototypu metru. Základní etalon byl realizován mezinárodním prototypem kilogramu podobě válce slitiny platiny iridia, jehož průměr výška jsou mm. Jednotkou hmotnosti byl zvolen kilogram jako hmotnost dm3 destilované vody při teplotě °C. Jednotky míry se různých místech značně odlišovaly jejich definice byly nedokonalé. Pro čas byla zvolena jednotka sekunda jako 400tý díl středního slunečního dne. K určení základních fyzikálních jednotek byly zvoleny přírodní veličiny, které nemě­ nily časem. Jednotkou délky byla zvolena desetimilióntá část čtvrtiny zemského poledníku. Vývoj elektrických magnetických jednotek byl značně složitý. Jednotky základních elektrotechnických veličin byly realizovány takto: ■ napětí pomocí Westonova normálového článku Un= 1,01865 V, ■ proud byl stálý proud, který při průchodu roztokem AgNO3 vyloučil 1,118 stříbra sekundu, ■ odpor byl elektrický odpor sloupce rtuti mající hmotnost 14,452 při stálém průřezu mm2(délka 106,300 cm) při teplotě tajícího ledu. a Karla IV.1 Vznik základních fyzikálních jednotek a jejich etalonů V minulé kapitole jsme řekli, měření můžeme chápat jako soubor experimentál­ ních operací, jehož cílem určení hodnoty nějaké veličiny. Na konci 18. Měře­ ní uskutečnilo Francii roce 1791. století bylo již sjednocení měr vah důležité nejen hlediska mezinárod­ ního obchodu, ale bylo potřebnou podmínkou pro pokrok rozvoj přírodních věd. b 'iitf . zavedení pořádku mírách. Technika měření soustava jednotek pochopitelně odpovídala tehdejším možnostem potřebám (směna zboží, vyměřování půdy staveb, astronomická pozorování). tedy nezbytné seznámit se soustavou fyzikálních jednotek, základními elektrickými jednotkami, jejich definicemi a způsobem realizace jejich normálů (etalonů). Např.SOUSTAVY JEDNOTEK A ETALONY 2. V českých zemích jsou historických pramenů známy snahy Přemysla Otakara II