Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Pro měření izolačního odporu přístrojů kontrolu izolačního stavu nářadí se
používají speciální přístroje, např. provedení
s analogovým ukazatelem obvykle jedná ohmmetr magnetoelektrickým voltmet
rem, který napájen tranzistorového měniče. Odděluje-li izolace dva vodiče, představují tyto vodiče elektrody
takového kondenzátoru.Izolaci, která odděluje dvě místa různým potenciálem můžeme pokládat dielektri
kum kondenzátoru. Pro obvody jmenovitým na
pětím S00 třeba zkušební napětí S00 izolační odpor musí být minimálně 0,S MQ. Izolační odpor měl měřit stejných okolností, jaké vyskytují zařízení
za normálních provozních podmínek.
Měření izolačního odporu elektrických zařízení sítí důležité zejména
z bezpečnostních důvodů, protože ochrana živých částí před nebezpečným dotykem je
ve většině případů zajišťována právě izolací. Moderní analogové nebo číslicové měřiče izolace měří velikost proudu
protékajícího izolací přiložení odpovídajícího napětí izolační odpor vyhodnocují
podle Ohmova zákona.
Můžeme začít měřit poté, jsme ujistili, měřené zařízení skutečně bez
napětí. proud kapacitní, nikoliv porucho
vý. Izolační odpor tedy můžeme definovat jako činný odpor mezi dvěma vodiči
nebo mezi vodičem zemí.
Měříme-li izolační odpor samostatného zařízení odpojeného sítě (např.
Při měření izolačního odporu nesmíme dotýkat rukou měřeného objektu ani pří
vodních vodičů svorek, jednak důvodu nebezpečí úrazu jednak kvůli zhoršení
přesnosti měření.
Norma ČSN 2000-6-61 udává velikost zkušebních napětí minimální hodnoty
izolačního odporu pro jednotlivé obvody.
Izolační odpor nejčastěji měří speciálními měřicími přístroji. Jde-li izolaci samotného vodiče, druhou elektrodou myšle
ného kondenzátoru zem. Tak jako skutečném kondenzátoru začne zde přiložení
napětí elektrody procházet dielektrický proud. Současně kapacitním proudem však izolací protéká proud činný, který je
propouštěný vlivem činného odporu nedokonalých míst izolace. elektrického
motoru), třeba zkontrolovat izolační odpor mezi svorkami pro připojení fázových vodičů
a zemí.
126 ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ e
.
Naměřená hodnota izolačního odporu může přečíst, když poloha ukazovate
le ustálí, obvykle stačí min přiložení napětí. Měří nejen izolační odpor vodičů, roz
vodné soustavy, elektrických spotřebičů různých elektrických přístrojů, ale izolační
odpor podlah stěn budov.
Před měřením izolačního odporu zařízení musí (až výjimky) odpojit sítě. starší tuzemský přístroj nebo moderní víceúčelo
vý přístroj firmy Gossen-Metrawatt SECUTEST, který vybaven grafickým výstupem,
případně možné převést naměřené údaje počítače kdalšímu zpracování. právě tento ohmický
odpor, charakterizovaný hodnotou propuštěného činného proudu, nazývá izolační
odpor.
Pro obvody jmenovitým napětím nad S00 třeba použít měřicí přístroj schopný
dodat měřicí napětí 1000 přičemž izolační odpor musí být větší nebo roven MQ. Stupnice těchto přístrojů cejchována
přímo MQ.
Pro obvody PELV SELV (malé napětí) používá zkušební napětí 2S0 izolační
odpor těchto obvodech musí být minimálně 0,2S MQ.
Měřicí vodiče obvyklé připojovat tak, aby záporný pól zdroje měřiče odporu byl
připojen části, které jsou běžného provozu pod napětím kladný pól kostry,
konstrukce nebo uzemněný vodič
