Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
6.6 určen pouze pro připojení milivoltmetr rozsahem mV
a vnitřním odporem Q. každém bočníku uvedeno, pro jaký milivoltmetr určen,
např.
Tento přístroj může samostatně pracovat jako miliampérmetr rozsahem mA
a příslušnými bočníky pak může měřit libovolný proud. 6.6 120dílkovou stupnici milivoltmetru by
tedy byla:
x 0,01 A/dílek . 120
Velké bočníky určené pro měření proudů nad 100 musí mít velmi malý odpor proto
se zhotovují několika paralelních silných manganinových tyčí upevněných mezi dva
měděné úhelníky viz obr. svorky
100
. 6. 6.
napěťové
Obr. 6.6
Schematický nákres
mechanického
provedení bočníku.
—.
Konstanta potom počítá jako podíl příslušného proudového rozsahu počtu dílků
stupnice, pro rozsah 1,2 bočníku obr. Všechny bočníky jsou konstruo
vány tak, aby nich byl při jmenovitém proudu úbytek napětí mV. Rozsahy bočníků
volí výrobci tak, aby konstanta přístroje vycházela jako dekadický násobek S.7
Mechanického
provedení bočníku
pro velké proudy.7.Tyto bočníky (obvykle umožňují měření proudu třech rozsazích) připojují na
svorky milivoltmetru.
Obr. bočník obr
