Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
6.
—.
Tento přístroj může samostatně pracovat jako miliampérmetr rozsahem mA
a příslušnými bočníky pak může měřit libovolný proud. 6. Všechny bočníky jsou konstruo
vány tak, aby nich byl při jmenovitém proudu úbytek napětí mV.6 určen pouze pro připojení milivoltmetr rozsahem mV
a vnitřním odporem Q.
napěťové
Obr. 6. 6. svorky
100
.7. každém bočníku uvedeno, pro jaký milivoltmetr určen,
např.
Obr. bočník obr. 6. Rozsahy bočníků
volí výrobci tak, aby konstanta přístroje vycházela jako dekadický násobek S.Tyto bočníky (obvykle umožňují měření proudu třech rozsazích) připojují na
svorky milivoltmetru.7
Mechanického
provedení bočníku
pro velké proudy.
Konstanta potom počítá jako podíl příslušného proudového rozsahu počtu dílků
stupnice, pro rozsah 1,2 bočníku obr.6
Schematický nákres
mechanického
provedení bočníku. 120
Velké bočníky určené pro měření proudů nad 100 musí mít velmi malý odpor proto
se zhotovují několika paralelních silných manganinových tyčí upevněných mezi dva
měděné úhelníky viz obr.6 120dílkovou stupnici milivoltmetru by
tedy byla:
x 0,01 A/dílek
