Tento kódovací kotouč řídí čtyři světelné závory, ležící jedné radiále (polomě
ru úsečce procházející středem). Takové řešení třemi světelnými závora
mije provozně úspěšné jen určitých podmínek. Počet segmentů úměrně tomu
i přesnost roste mocninou Jedná tedy binární (dvojkovou) číselnou sousta-
Ohr.9 Kódovací kotouč úhlového kodéru
. hlásí řídicímu po
čítači, jakém úhlu nachází rameno robotu. 6.87
Otáčkoměr možno použít měření otáček, ale také zjišťování postavení
kotouče, tedy úhlu natočení vůči nějakému vztažnému bodu. tomu je
však nezbytná další jedna díra kotouči. Pokud bychom chtěli zvýšit přesnost, museli bychom přidat
další kruh dvojnásobkem, tedy segmenty. Počet otvorů jednoho kruhu
k druhému zmenšuje polovinu, zato šířka otvorů zdvojnásobuje. Tato světelná závora nutná, protože
obě předchozí zjišťují jen změny úhlu, nikoli však absolutní polohu. 6. Každých 22,5° mění čidly snímaný vzorek,
přičemž každý vzorek průběhu jedné otáčky kotouče jiný, tzn. Kotouč
je přitom opatřen několika kruhy otvorů. Např. Takový snímač otá
ček nebo úhlu nachází dnes důležité uplatnění robotíce. může být
jednoznačně určen každý segment tvořící 1/16 kotouče tím postavení kotouče
s přesností 22,5°. moderních aplikacích pou
žívá takzvaný úhlový kodér, který pracuje dvojkovém (binárním) principu. počítá, kolik stupňů kotouč pootočil, druhá zjiš
ťuje směr otáčení (ve směru nebo proti směru hodinových ručiček), třetí používá
ke stanovení nulového postavení kotouče. Tak vzniká
vzorek znázorněný obr.9. Jedna např. tomu ovšem zapotřebí více
světelných závor
