4 ukazuje zapojení uspořádání měření, obr. 5. Měl snést až
100 °C.
Jestliže nejsou dispozici žádné údaje solárním článkuje možno charakteris
tiky zjistit jednoduchým měřicím obvodem.5 pak
vlastní nabíječku. Obr. slunenčnímu světlu bezoblačného dne nebo světlu
stolní lampy. Při
použití umělého světla měníme vzdálenost mezi článkem zdrojem světla. Nazývá proud nakrátko. Napětí naprázdno změří při rozpojení proudového obvodu. Orientační hodnoty: pro malý řez ploše
několika cm2je optimální kQ, pro úplný plátek Při měření článek vystaví
konstantnímu osvícení, např. 5. Proud napětí optimálního bodu vy
mezují maximální výkon článku.67
představující souřadnici nulového napětí).pravidla udávají pro °C. Tímto způsobem měníme intenzitu osvícení. Tyto hodnoty musejí být udávány pro určité, po
kud možno smysluplné intenzity osvětlení. Obvykle údaje vztahují osvícení
výkonem kW/m2. Také výnos elektrické energie W/m2je použitelné měřítko
srovnání různých článků. Pro
každou lďivku potenciometr postupně přestavujeme každé poloze změříme hod
notu proudu napětí. Jmenovité hodnoty se
/. Účin
nost klesá asi 0,5 každý stupeň teplotního nárůstu.
Tento měřicí obvod stejný jako měřicí obvod pro fotodiodu kapitole Po-
lenciometr sloužíjako nastavitelná umělá zátěž. Avšak při vysokých teplotách zhoršují elektrické parametry článků. Pro praktický provoz hrají důležitou roli přípustné teplo-
ly, protože prudkém slunci solární článek řádně zahřeje.ávisí velikosti tudíž výkonu) článku.
Jako příklad měření jsme zvolili solární nabíječku, která bývá dostání obcho
dech elektronikou.
. Maximální
napětí článku, napětí naprázdno, dáno průsečíkem křivky osou (osou napětí,
představující souřadnici nulového proudu).
l‘ťo změření „téměř zkratu“ možno potenciometr stáhnout nulu, aniž se
solární článek poškodil. změření křivky solárním článkem poněkud pootočíme, takže již
nebude natočen kolmo slunci. Nejvhodnější hodnotajeho odporu
/
