Mají výhodu, bez dalších výdajů součást
ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé
modely dokonce méně než ns.
.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp.
Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje. Jejich obvody
se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení. Jako měřicí ústrojí se
hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou. Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé
/.
Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |. potenciometrech se
nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně
potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr). To
má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz
ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli. šířku pásma. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí.45
slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo. Pak
se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč
ními zesilovači. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle
jako fotodiody. tyristory
a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris-
tor, fotoFET). Maximální hodnoty zesilovacího činitele
se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz.
Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu:
jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů,
nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází
ještě proudu báze). těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup
ní napětí.
Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje
ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu.
Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli
vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru.is, potřebují
Ibtotranzistory asi jas. kabelech skleněných
vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu. Proti tomu stojí nedostatek
fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší
než fotodiody.
Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici
jako kolektorový proud. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby:
světlem řídicím proudem přívodu báze. Zajímavé
jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi
če vykazují schopnost vnitřního zesílení. Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá
protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí. některých fototranzistorů však
není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody
se zvýšeným výstupním proudem. Její závěrný proud teče diodou báze-
emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze
