Elektronika tajemství zbavená (4)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha 4: Pokusy s optoelektronikou.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: Adrian Schommers

Strana 44 z 190

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle jako fotodiody. Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu: jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů, nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází ještě proudu báze). šířku pásma. kabelech skleněných vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu. těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup­ ní napětí. . Jejich obvody se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení. Proti tomu stojí nedostatek fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší než fotodiody. Maximální hodnoty zesilovacího činitele se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz. potenciometrech se nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr). Mají výhodu, bez dalších výdajů součást­ ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby: světlem řídicím proudem přívodu báze. Pak se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč­ ními zesilovači. Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |. tyristory a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris- tor, fotoFET). Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz­ ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli. To má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např. Zajímavé jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi­ če vykazují schopnost vnitřního zesílení. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí. Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu. Její závěrný proud teče diodou báze- emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze.45 slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo. některých fototranzistorů však není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody se zvýšeným výstupním proudem. Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé /. Jako měřicí ústrojí se hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou. Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli­ vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé modely dokonce méně než ns. Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje. Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici jako kolektorový proud.is, potřebují Ibtotranzistory asi jas