Elektronika tajemství zbavená (4)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha 4: Pokusy s optoelektronikou.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: Adrian Schommers

Strana 44 z 190

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
45 slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo. některých fototranzistorů však není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody se zvýšeným výstupním proudem. Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé /. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle jako fotodiody.is, potřebují Ibtotranzistory asi jas. Mají výhodu, bez dalších výdajů součást­ ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení. Její závěrný proud teče diodou báze- emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz­ ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli. Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |. . Pak se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč­ ními zesilovači. Maximální hodnoty zesilovacího činitele se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp. Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup­ ní napětí. Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí. potenciometrech se nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr). šířku pásma. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé modely dokonce méně než ns. To má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např. Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu: jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů, nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází ještě proudu báze). Jako měřicí ústrojí se hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou. Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici jako kolektorový proud. Jejich obvody se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení. Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu. Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby: světlem řídicím proudem přívodu báze. kabelech skleněných vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu. Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli­ vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru. Proti tomu stojí nedostatek fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší než fotodiody. tyristory a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris- tor, fotoFET). Zajímavé jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi­ če vykazují schopnost vnitřního zesílení. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí