některých fototranzistorů však
není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody
se zvýšeným výstupním proudem. těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup
ní napětí. Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá
protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp. kabelech skleněných
vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu. To
má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např. Její závěrný proud teče diodou báze-
emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé
modely dokonce méně než ns. Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé
/. Pak
se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč
ními zesilovači. potenciometrech se
nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně
potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr). Jejich obvody
se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení.
.
Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu:
jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů,
nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází
ještě proudu báze).
Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje
ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu.is, potřebují
Ibtotranzistory asi jas. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle
jako fotodiody. šířku pásma.45
slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo.
Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici
jako kolektorový proud.
Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje. Mají výhodu, bez dalších výdajů součást
ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení. tyristory
a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris-
tor, fotoFET). Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |. Proti tomu stojí nedostatek
fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší
než fotodiody.
Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli
vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby:
světlem řídicím proudem přívodu báze. Maximální hodnoty zesilovacího činitele
se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz. Zajímavé
jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi
če vykazují schopnost vnitřního zesílení. Jako měřicí ústrojí se
hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou.
Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz
ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli
