Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. Jako měřicí ústrojí se
hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby:
světlem řídicím proudem přívodu báze.
Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje. tyristory
a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris-
tor, fotoFET). šířku pásma. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí. Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |.45
slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo. Mají výhodu, bez dalších výdajů součást
ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení.
Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici
jako kolektorový proud.
. některých fototranzistorů však
není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody
se zvýšeným výstupním proudem. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz
ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle
jako fotodiody. Zajímavé
jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi
če vykazují schopnost vnitřního zesílení. Její závěrný proud teče diodou báze-
emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze. Jejich obvody
se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení.
Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje
ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu.
Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu:
jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů,
nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází
ještě proudu báze). kabelech skleněných
vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu. Maximální hodnoty zesilovacího činitele
se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz. potenciometrech se
nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně
potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr).
Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli
vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru. těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup
ní napětí.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp. Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá
protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí. To
má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé
modely dokonce méně než ns.is, potřebují
Ibtotranzistory asi jas. Pak
se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč
ními zesilovači. Proti tomu stojí nedostatek
fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší
než fotodiody. Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé
/
