Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá
protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí. To
má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např.
Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. šířku pásma.
Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje
ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé
modely dokonce méně než ns. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí.
Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici
jako kolektorový proud.
Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu:
jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů,
nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází
ještě proudu báze).
Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp. některých fototranzistorů však
není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody
se zvýšeným výstupním proudem.45
slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo. Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |. Mají výhodu, bez dalších výdajů součást
ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení. Jako měřicí ústrojí se
hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou. Pak
se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč
ními zesilovači. Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé
/.is, potřebují
Ibtotranzistory asi jas. Zajímavé
jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi
če vykazují schopnost vnitřního zesílení. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle
jako fotodiody. kabelech skleněných
vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu. Maximální hodnoty zesilovacího činitele
se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz
ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli. Proti tomu stojí nedostatek
fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší
než fotodiody. tyristory
a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris-
tor, fotoFET). Její závěrný proud teče diodou báze-
emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby:
světlem řídicím proudem přívodu báze.
Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli
vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru. těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup
ní napětí. Jejich obvody
se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení.
. potenciometrech se
nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně
potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr)
