Elektronika tajemství zbavená (4)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha 4: Pokusy s optoelektronikou.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: Adrian Schommers

Strana 44 z 190

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Její závěrný proud teče diodou báze- emitor emitoru, působí tedy jako řídicí proud tranzistoru přiváděný báze. Protože dioda báze-kolektor normálně polarizována závěrném směru, pracuje ii fototranzistoru rovněž závěrném režimu. To má optoelektronických obvodů pro přenos dat, např. Speciální fotodiody PIN zvládnou asi ns, některé modely dokonce méně než ns. těchto součástkách tedy není žádné využitelné výstup­ ní napětí. šířku pásma. znamená, změny intenzity osvícení nereagují tak rychle jako fotodiody. Fototranzistory fotodiody režimu nakrátko) chovají jako zdroje proudu: jejich proud prakticky nezávisí přiloženém napětí, jak jsme zvyklí odporů, nýbrž jen intenzitě dopadajícího světla fototranzistorů vyvedenou bází ještě proudu báze). Protože fototranzistory nejsou schopny rychlé /. Předběžně zmiňme, ijiné klasické polovodičové prvky, jako např. . Mají výhodu, bez dalších výdajů součást­ ky poskytují podstatně vyšší proud závislý osvícení. tyristory a unipolámí tranzistory FET, dají vyrábět světlocitlivém provedení (fototyris- tor, fotoFET). Tento řídicí proud zesílí činitelem proudového zesílení tranzistoru aje dispozici jako kolektorový proud. Zatímco fotodiodám stačí sepnutí typická doba asi |. Zajímavé jsou dále lavinové fotodiody, které základě lavinového jevu krystalu polovodi­ če vykazují schopnost vnitřního zesílení. Proti tomu stojí nedostatek fototranzistorů: jsou (mimo jiné kvůli kapacitě báze-kolektor) značně pomalejší než fotodiody. Pak se vhodným způsobem kombinují rychlé fotodiody speciálními vysokofrekvenč­ ními zesilovači. Maximální hodnoty zesilovacího činitele se pohybují okolo 200 jejích šířka pásma dosahuje 200 GHz. mnohajednoduchých měřicích přenosových úlohách však níz­ ký mezní kmitočet (asi 200 kHz) fototranzistorů nehraje žádnou roli. Jako výstupní veličina využívá buď přímo proud nebo tento nechá protékat odporem, kterého pak odebírá měřicí napětí. důsledku toho fototranzistor řídit dvěma způsoby: světlem řídicím proudem přívodu báze. Vyrábějí rovněž celé integrované obvody fotofúnkcí. Samozřejmě možno fototranzistorem budit „silnější“ spotřebiče, než citli­ vé měřicí ústrojí sice přidání dalšího tranzistoru. potenciometrech se nastaví požadovaný indikační rozsah, ocejchování stupnice luxech nicméně potřebujeme kalibrovaný luxmetr (neboli osvitoměr expozimetr). Jejich obvody se často rozšiřují fotoDarlingtonovo zapojení. Fotoproud fototranzistoru stačí buzení měřicího přístroje. kabelech skleněných vláken, velký význam, protože zde pracuje kmitočty MHz GHz pásmu.45 slruován jako fotodióda, může tedy něj přes průsvitné pouzdro dopadat světlo. některých fototranzistorů však není báze vyvedena samostatným vývodem; tyto typy uplatňují jako fotodiody se zvýšeným výstupním proudem. Jako měřicí ústrojí se hodí jednoduchý, levný mechanizmus otočnou cívkou.měny vůbec sledovat, říkáme, mají nízký mezní kmitočet, příp.is, potřebují Ibtotranzistory asi jas