Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení.obr. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. schéma konfigurace nakrátko.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. 3. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí., proud závěrném směru se
zvětšuje. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější.
Na obr.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Tento proud coby míra osvícení zesiluje. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). praxi neleží pracovní body I
40
Obr. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Obr. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. 3
