3.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. 3. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Obr. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. praxi neleží pracovní body I
40
Obr.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). schéma konfigurace nakrátko.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu.obr. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu.
Na obr. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp., proud závěrném směru se
zvětšuje.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Tento proud coby míra osvícení zesiluje
