zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Tento proud coby míra osvícení zesiluje. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp., proud závěrném směru se
zvětšuje. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). schéma konfigurace nakrátko. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá.obr. 3.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Obr. 3.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu.
Na obr.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody
