Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. 3.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí.obr. Tento proud coby míra osvícení zesiluje.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla.
Na obr. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu., proud závěrném směru se
zvětšuje.
Obraťme nyní fotodiodám praxi.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. schéma konfigurace nakrátko. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. Obr. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. 3. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
