3. Tento proud coby míra osvícení zesiluje. Obr. schéma konfigurace nakrátko.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí).
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. 3.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu.
Na obr.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. praxi neleží pracovní body I
40
Obr., proud závěrném směru se
zvětšuje.obr
