obr., proud závěrném směru se
zvětšuje. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí).2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. 3.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. schéma konfigurace nakrátko. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Tento proud coby míra osvícení zesiluje. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. 3.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. praxi neleží pracovní body I
40
Obr.
Na obr. Obr. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
.
Obraťme nyní fotodiodám praxi
