V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. schéma konfigurace nakrátko. Obr.
Obraťme nyní fotodiodám praxi.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud).
Na obr. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější., proud závěrném směru se
zvětšuje. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). 3. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. 3. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu.obr.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Tento proud coby míra osvícení zesiluje.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn
