praxi neleží pracovní body I
40
Obr. Obr. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. 3., proud závěrném směru se
zvětšuje.
Na obr.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. 3. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. schéma konfigurace nakrátko.obr.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. Tento proud coby míra osvícení zesiluje. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
