Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Obr.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. Tento proud coby míra osvícení zesiluje. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. 3.
Na obr. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je., proud závěrném směru se
zvětšuje. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). schéma konfigurace nakrátko.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. 3. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu.obr.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá
