3.
Na obr. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Obr. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. Tento proud coby míra osvícení zesiluje.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení.
Obraťme nyní fotodiodám praxi.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud)., proud závěrném směru se
zvětšuje. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. 3. schéma konfigurace nakrátko. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí.obr. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu