Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Obr.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno.obr. 3.
Na obr.
Obraťme nyní fotodiodám praxi.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. 3. schéma konfigurace nakrátko.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody., proud závěrném směru se
zvětšuje. Tento proud coby míra osvícení zesiluje. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je
