Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud). Obr.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení.obr. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn.
Obraťme nyní fotodiodám praxi.
Na obr. 3.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno.2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. 3. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody., proud závěrném směru se
zvětšuje.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). schéma konfigurace nakrátko. Tento proud coby míra osvícení zesiluje
