2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí). Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp., proud závěrném směru se
zvětšuje. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější.
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu). Tento proud coby míra osvícení zesiluje. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. schéma konfigurace nakrátko.2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud).
Na obr. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. Obr. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá. 3. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. 3.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno.obr. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý
