zkratový
proud klesá záporné oblasti, jeho absolutní hodnota tedy roste
. Křivky protínají
svislou osu proudu tím níže, čím osvětlení intenzivnější. Tento proud vyvolává úbytek napětí odporu. Horní křivka (Id)je klasic
ká závěrná charakteristika, která charakterizuje naprostou tmu kolem diody. Jestli- I
že intenzita světla postupně zvyšuje, charakteristika klesá.
Průsečíky vodorovnou osou znázorňují chod naprázdno. 3.
Obraťme nyní fotodiodám praxi. Proud tomto sériovém zapojení závisí osvícení fotodiody („ideální“ zesilovací I
stupeň neodebírá žádný proud).2 ukazuje oba pracovní režimy na
charakteristikách diod (proud diody vztahu napětí).2 Charakteristiky proud-napětífotodiody při různém osvícení. 3.
Na obr.obr. Závěrný proud závěrném napětí téměř nezávislý. působí fotodióda jako zdroj napětí, které vyvolává proud procháze- I
jící vstupním obvodem zesilovače (zde rozdíl konfigurace 1ajedná zesi- ,
lovač proudu).
Tento úbytek, který tedy rovněž závisí osvícení diody, zesilovač zesílí. Zde proud nulový I
a prahové napětí mění podle dopadajícího světla. schéma konfigurace nakrátko., proud závěrném směru se
zvětšuje. Protože této oseje |
napětí vždy nulové, vládnou zde podmínky zkratu zkratový proud úměrný
světlu dopadajícímu diodu. rostoucí inten
zitou dopadajícího světla charakteristika propadá, závěrný, příp. praxi neleží pracovní body I
40
Obr. Plochá část křivky I
v levém dolním kvadrantu posunuje dolů, tzn. Tento proud coby míra osvícení zesiluje.
V minulosti případech, kdy fotodioda (dříve selenová namísto dnešní křemí- I
kové) pracovala naprázdno, mluvilo fotoelementu. Sériové zapojení fotodiodou po- I
larizovanou závěrném směru odporem leží mezi oběma póly napěťového zdro
je. Obr
