Protože napětí mezi bází emitorem tranzistoru otevřeném stavu trvale asi
0,7 napětí odporu vždy rovno vstupnímu napětí minus těchto 0,7 V. Teprve když vstupní napětí vyšší než prahové napětí rovnající součtu
napětí přechodu báze-emitor napětí LED, tedy žlutě svítící LED přesně V,
tranzistor diodu LED zapne. Pak zapojení snese vstupní napětí rovnající napájecímu napětí dokonce
i trochu vyšší. 2. Avšak teče větší
vstupní proud, když vstupní napětí překročí napětí potřebné plnému jasu LED.
U kolektorového zapojení obr.5 značně
výše. platí pro proud tekoucí
tímto odporem, neboť ten musí podle Ohmová zákona sledovat napětí.
Napětí odporu tedy řízeno vstupním napětím. 2. Pak dioda LED
dosahuje svého maximálního jasu již při menším vstupním napětí. 2.
.
Principiálně fungují obě zapojení stejně, avšak práh zapnutí leží obr. 2. když je
nutno LED bez přechodu zapínat vypínat, zmenší odpor R2. Aby
se takovému vymizení proudu LED zabránilo, zařazuje bázového přívodu
odpor.4 Kolektorové zapojení dovoluje řídit proud LED
Chceme-li proud LED nejen zapínat vypínat, nýbrž plynule řídit, lepší zapo
jení obr. Uspořádání obr.4.3. Proud od
porem však zároveň proudem tekoucím tranzistorem tím diodou LED. 2.4 rovněž možno zapojit diodu LED emi-
torového obvodu.30
pouze rozsahu asi 0,6-1,3 Má-li tento rozsah ještě zmenšit, např.
Obr.
Naproti tomu vyšší vstupní odpor zvyšuje práh mezi úplným zapnutím vypnutím
diody LED, zato vstup vysokoohmický.
Závěr: vstupní napětí řídí proud LED, tedy ijejí jas. Vstupní napětí nesmí být nižší I
než 0,7 -jin zavře dioda báze-emitor ani vyšší než napájecí napětí minus
propustné napětí diody LED, našem příkladu tedy asi Pak totiž bázové
napětí bylo vyšší než kolektorové napětí netekl žádný kolektorový proud.5 podobá zapojení obr. Také tohoto zapojení přechod mezi zapnutím
a vypnutím malý, takže vhodné jako spínač.
Obměnou dvou odporů diody LED dají sestavit další zapojení sjinými vlast- I
nostmi. 2
