3.
Závěr: vstupní napětí řídí proud LED, tedy ijejí jas. Aby
se takovému vymizení proudu LED zabránilo, zařazuje bázového přívodu
odpor.
.
Naproti tomu vyšší vstupní odpor zvyšuje práh mezi úplným zapnutím vypnutím
diody LED, zato vstup vysokoohmický. Také tohoto zapojení přechod mezi zapnutím
a vypnutím malý, takže vhodné jako spínač. 2.30
pouze rozsahu asi 0,6-1,3 Má-li tento rozsah ještě zmenšit, např.
Obměnou dvou odporů diody LED dají sestavit další zapojení sjinými vlast- I
nostmi.
U kolektorového zapojení obr.4 Kolektorové zapojení dovoluje řídit proud LED
Chceme-li proud LED nejen zapínat vypínat, nýbrž plynule řídit, lepší zapo
jení obr.4 rovněž možno zapojit diodu LED emi-
torového obvodu.4. 2.
Napětí odporu tedy řízeno vstupním napětím. Pak zapojení snese vstupní napětí rovnající napájecímu napětí dokonce
i trochu vyšší. 2. když je
nutno LED bez přechodu zapínat vypínat, zmenší odpor R2. 2.5 podobá zapojení obr.5 značně
výše.
Principiálně fungují obě zapojení stejně, avšak práh zapnutí leží obr. Avšak teče větší
vstupní proud, když vstupní napětí překročí napětí potřebné plnému jasu LED.
Obr. 2.
Protože napětí mezi bází emitorem tranzistoru otevřeném stavu trvale asi
0,7 napětí odporu vždy rovno vstupnímu napětí minus těchto 0,7 V. Vstupní napětí nesmí být nižší I
než 0,7 -jin zavře dioda báze-emitor ani vyšší než napájecí napětí minus
propustné napětí diody LED, našem příkladu tedy asi Pak totiž bázové
napětí bylo vyšší než kolektorové napětí netekl žádný kolektorový proud. Pak dioda LED
dosahuje svého maximálního jasu již při menším vstupním napětí. Uspořádání obr. Teprve když vstupní napětí vyšší než prahové napětí rovnající součtu
napětí přechodu báze-emitor napětí LED, tedy žlutě svítící LED přesně V,
tranzistor diodu LED zapne. Proud od
porem však zároveň proudem tekoucím tranzistorem tím diodou LED. 2. platí pro proud tekoucí
tímto odporem, neboť ten musí podle Ohmová zákona sledovat napětí
