když je
nutno LED bez přechodu zapínat vypínat, zmenší odpor R2.
Obměnou dvou odporů diody LED dají sestavit další zapojení sjinými vlast- I
nostmi. platí pro proud tekoucí
tímto odporem, neboť ten musí podle Ohmová zákona sledovat napětí.5 podobá zapojení obr. Uspořádání obr. 2.
Závěr: vstupní napětí řídí proud LED, tedy ijejí jas. Pak dioda LED
dosahuje svého maximálního jasu již při menším vstupním napětí.5 značně
výše. Také tohoto zapojení přechod mezi zapnutím
a vypnutím malý, takže vhodné jako spínač.
Naproti tomu vyšší vstupní odpor zvyšuje práh mezi úplným zapnutím vypnutím
diody LED, zato vstup vysokoohmický.4.
. Vstupní napětí nesmí být nižší I
než 0,7 -jin zavře dioda báze-emitor ani vyšší než napájecí napětí minus
propustné napětí diody LED, našem příkladu tedy asi Pak totiž bázové
napětí bylo vyšší než kolektorové napětí netekl žádný kolektorový proud.3.
U kolektorového zapojení obr. Proud od
porem však zároveň proudem tekoucím tranzistorem tím diodou LED.4 Kolektorové zapojení dovoluje řídit proud LED
Chceme-li proud LED nejen zapínat vypínat, nýbrž plynule řídit, lepší zapo
jení obr.4 rovněž možno zapojit diodu LED emi-
torového obvodu. Pak zapojení snese vstupní napětí rovnající napájecímu napětí dokonce
i trochu vyšší.
Obr. Avšak teče větší
vstupní proud, když vstupní napětí překročí napětí potřebné plnému jasu LED.
Napětí odporu tedy řízeno vstupním napětím. Teprve když vstupní napětí vyšší než prahové napětí rovnající součtu
napětí přechodu báze-emitor napětí LED, tedy žlutě svítící LED přesně V,
tranzistor diodu LED zapne. 2. 2. 2. 2.
Protože napětí mezi bází emitorem tranzistoru otevřeném stavu trvale asi
0,7 napětí odporu vždy rovno vstupnímu napětí minus těchto 0,7 V.
Principiálně fungují obě zapojení stejně, avšak práh zapnutí leží obr. Aby
se takovému vymizení proudu LED zabránilo, zařazuje bázového přívodu
odpor.30
pouze rozsahu asi 0,6-1,3 Má-li tento rozsah ještě zmenšit, např. 2
