Zde tvoří tranzistor foto-FET optočlenu odpor děliče napětí, který určuje
Řídicí vstup
Obr. Triak možno rozdíl od
tyristoru otevírat obou směrech. Tento rozpor jen velmi obtížně řešitelný.2 Zesílení tohoto zapojení řídí proudem diody LED
Foto-tyristor foto-triak
Tyristor dioda, která uzavřena obou sněrech. Buď FET
působí jako zesilující součástka pak uplatní jeho příznivé charakteristiky
a relativně dobré šumové chování, avšak citlivost světlo malá. 9.
To platí ipro vazební člen foto-triakem (Hl 1J; GE). Tyristor opět zavře, když
proud diodou klesne nulu. Neboje možnu
foto-FET stejně jako normální FET použít při nízkém buzení jako ovladatelný od
por, tomto případě řízený světlem. Tím sc
uvolní zaškrcení kanálu, světlo tedy zvyšuje proud odebíraný elektrodou drain. Přitom musí intenzita světla překročit dobu minimálně 30-50 určitý
práh. 9. Tyristory často používají výkonové elektronice řízení střídavých prou
dů při vysokých napětích. foto-tyristoru zapalovací impulz nahrazen osví
cením. Tyto obvody však nejsou zcela bezpro
blémové, neboť jejich komponenty musejí být jedné straně opravdu dostatečně
citlivé, aby reagovaly poměrně slabé ovládací proudy, druhé straně však na
tolik necitlivé, aby poruchy způsobované vysokými napětími proudy nevedly
k nežádoucím zapálením tyristoru. chceme-li spínat proudy pomocí elektronických obvodů,
které pracují malými napětími (počítače). Impulzem třetím vývodu
tyristoru možno otevřít diodu propustném směru. vazební verzi tranzistoru foto-FET, např. Obr.
Tranzistor foto-FET možno použít dvou pracovních režimech. Zde nachází foto-tyristorový vazební člen (H11C; GE)
zajímavé uplatněni, např.136
ne-li fotocitlivou diodu hradla světlo, teče proud proti závěrnému směru.
v H1ÍF (General Electric) tedy dispozici proudově řízený odpor galvanickým
oddělením odporu řídicího obvodu. Řídicí proud teče diodou LED.
.2
ukazuje principiální zapojení operačního zesilovače proudově řízenou regulací
zesílení