Naopak možno konstrukce laseru zabudovat optický ventil, takzvaný Kerrův
článek. Přitom předčasně
mizí paprsky, které nemají vlnovou délku přesně zapadající vzdálenosti mezi
oběma zrcadly.
Obr. lze vysvětlit vlnovým charakterem
světla. Energie této laviny roste, tyto paprsky nakonec jako
energií nabitý záblesk laseru proniknou jedním obou konců tyče, které ostatní-
zrcadlí jen Tak vlastně vzniká extrémně úzký svazek laserových paprsků,
Obr 8. Liší např.2 ukazuje, světelný paprsek, který nesměřuje přesně podélně, rubínovou
tyč předčasně opustí. Budí-li se
laser bleskovou trubicí, dostáváme laserové světlo jen dobu krátkého záblesku
(impulzní laser). Když Kerrův
článek zase otevře, vytvoří rychle mohutné laviny, které vyvolají mimořádně silný
impulz světla trvání 5-50 (nanosekund, tedy miliardtin sekundy). této době „pumpuje“ světelná energie laserové tyče. 8.124
rovnoběžnými konci tyče. použitým materiálem.
Existují různá provedení laseru. obsahuje jen jedinou barvu. Ten nejdříve přeruší dráhu mezi zrcadly tím znemoží aktivaci energie elektro
nů. Při šíření paprsků tam zpátky tyto nutně překrývají. Při manipulaci zaostře
nými laserovými paprsky musí používat speciální ochranné brýle.
Laserová dioda
V podstatě stejném principu, ale zcela jinými materiály pracují polovodičo
vé lasery.2 Paprsek nesměřující zcela směru osy rubínové tyčeji předčasně opustí
Další typickou vlastností světla laseru jeho jednobarevnost monochroma
tické), tzn. stomiliontiny čtverečního centimetru,
pohybuje celkový výkon kolem 10~2až 104W.
Ještě pár poznámek: intenzita ozáření laserem 106-1 12W/cm2. první po
hled zdá gigantické (10I2W [terawatt] milion MW). Jen tato vlnová délka vede lavinovému laserovému efektu spolu
s materiálovými vlastnostmi rubínu určuje barvu vycházejícího světla. Proti nim stojí trvale svítící lasery, takzvané lasery trvalou vlnou. Naproti tomu jsou
. Rovněž může takový úzký svazek
laserového světla zničit sítnici oka, když dopadne.
Laserové diody vydávají světlo obsahující méně energie jejich paprsky nejsou
soustředěny tak úzkého svazku jako výše popsaných laserů. Vedle laserů
z tuhých látek, jako rubínový laser, jsou plynové dnes kapalné lasery. Protože ale
díky extrémnímu soustředění svazku činí plocha jeho průniku tedy osvícená
plocha řádově čtvereční mikrometry tj. Přitom vlastně jedná diody LED, jejichž polovodičový přechod je
tak utvořen opatřen zrcadlícími konci, dochází laserovému efektu