Vysílač přijímač lze umístit jednu standardní desku, kterou přirozeně
nutno pilkou rozřezat.
Přenos probíhá analogově, vysílací dioda LED buzena přímo zesíleným vstup
ním signálem. Také přijímací část možno napájet
. zapojení proudovým buzením, kterým jsme seznámili již kapitole
o diodách LED. Tranzistor pracuje jako emitorový sledovač.
Méně zde znamená více, protože dochází menšímu zkreslení. Střední proud dio
dy LED 1,2 děleno tedy asi mA. znamená, nevy
kazuje žádné zesílení napětí, ale zajišťuje vysokou vstupní impedanci, tedy
zanedbatelné zatížení vstupu. Výstupní napětí emitoru tranzistoru budí tranzistor
T2. Vlastnosti skla nepatrný průřez vlákna způsobují, kabelem se
šíři jen jeden vybraný paprsek světla. Napěťovým děličem R1/R2 potenciál vstupu nasta
ven polovinu napájecího napětí. nutné tomu, aby kladné záporné půlvlny
byly zpracovávány stejně. Ještě desetkrát širokopásmovější modernější jsou jed-
novidová vlákna.Šířka pásma indexovaných kabelů asi desetkrát větší než klasických, takzva
ných vícevidových kabelů. Bez vstupního signálu emitor tranzistoru nachází potenciálu
1,2 (polovina napájecího napětí minus dvakrát prahové napětí báze-emitor). Aby přes napájení napěťový
dělič R1/R2) nedostalo zapojení žádné rušení, napájeno napětím prostřed
nictvím elektronického stabilizátoru napětí.
Příčný průřez Průběh indexu
vlákna lomu Podélný fez vlákna
Průřezy odrazové poměry nižných technologii světlovodů
- I
Analogový přenos skleněným vláknem
Náklady následující zapojení trochu překračují rámec toho absolutně nejnut
nějšího, ale dosažitelné údaje ospravedlňují: odstup signálu šumu leží dB
daleko hranicí slyšitelnosti (CD: dB) zkreslení signálu 0,1 opravdu
malé. Proto
že oba tranzistory nevykazují žádné napěťové zesílení, pokrývá vstupní napětí vy
sílacího dílu prakticky těchto 1,2 Teoreticky možno budit 2,4 volty
špička-špička, prakticky ale lepší zůstat pod Všš, nejlepší pak pod 100 mVšš
