zapojení proudovým buzením, kterým jsme seznámili již kapitole
o diodách LED. Také přijímací část možno napájet
. znamená, nevy
kazuje žádné zesílení napětí, ale zajišťuje vysokou vstupní impedanci, tedy
zanedbatelné zatížení vstupu. Výstupní napětí emitoru tranzistoru budí tranzistor
T2. Napěťovým děličem R1/R2 potenciál vstupu nasta
ven polovinu napájecího napětí.
Přenos probíhá analogově, vysílací dioda LED buzena přímo zesíleným vstup
ním signálem. Vysílač přijímač lze umístit jednu standardní desku, kterou přirozeně
nutno pilkou rozřezat. Střední proud dio
dy LED 1,2 děleno tedy asi mA. Aby přes napájení napěťový
dělič R1/R2) nedostalo zapojení žádné rušení, napájeno napětím prostřed
nictvím elektronického stabilizátoru napětí. Tranzistor pracuje jako emitorový sledovač. Ještě desetkrát širokopásmovější modernější jsou jed-
novidová vlákna. nutné tomu, aby kladné záporné půlvlny
byly zpracovávány stejně.
Příčný průřez Průběh indexu
vlákna lomu Podélný fez vlákna
Průřezy odrazové poměry nižných technologii světlovodů
- I
Analogový přenos skleněným vláknem
Náklady následující zapojení trochu překračují rámec toho absolutně nejnut
nějšího, ale dosažitelné údaje ospravedlňují: odstup signálu šumu leží dB
daleko hranicí slyšitelnosti (CD: dB) zkreslení signálu 0,1 opravdu
malé.
Méně zde znamená více, protože dochází menšímu zkreslení. Vlastnosti skla nepatrný průřez vlákna způsobují, kabelem se
šíři jen jeden vybraný paprsek světla. Proto
že oba tranzistory nevykazují žádné napěťové zesílení, pokrývá vstupní napětí vy
sílacího dílu prakticky těchto 1,2 Teoreticky možno budit 2,4 volty
špička-špička, prakticky ale lepší zůstat pod Všš, nejlepší pak pod 100 mVšš. Bez vstupního signálu emitor tranzistoru nachází potenciálu
1,2 (polovina napájecího napětí minus dvakrát prahové napětí báze-emitor).Šířka pásma indexovaných kabelů asi desetkrát větší než klasických, takzva
ných vícevidových kabelů
