Napěťovým děličem R1/R2 potenciál vstupu nasta
ven polovinu napájecího napětí. Vlastnosti skla nepatrný průřez vlákna způsobují, kabelem se
šíři jen jeden vybraný paprsek světla. nutné tomu, aby kladné záporné půlvlny
byly zpracovávány stejně.
Méně zde znamená více, protože dochází menšímu zkreslení. Proto
že oba tranzistory nevykazují žádné napěťové zesílení, pokrývá vstupní napětí vy
sílacího dílu prakticky těchto 1,2 Teoreticky možno budit 2,4 volty
špička-špička, prakticky ale lepší zůstat pod Všš, nejlepší pak pod 100 mVšš. zapojení proudovým buzením, kterým jsme seznámili již kapitole
o diodách LED.
Příčný průřez Průběh indexu
vlákna lomu Podélný fez vlákna
Průřezy odrazové poměry nižných technologii světlovodů
- I
Analogový přenos skleněným vláknem
Náklady následující zapojení trochu překračují rámec toho absolutně nejnut
nějšího, ale dosažitelné údaje ospravedlňují: odstup signálu šumu leží dB
daleko hranicí slyšitelnosti (CD: dB) zkreslení signálu 0,1 opravdu
malé. znamená, nevy
kazuje žádné zesílení napětí, ale zajišťuje vysokou vstupní impedanci, tedy
zanedbatelné zatížení vstupu.Šířka pásma indexovaných kabelů asi desetkrát větší než klasických, takzva
ných vícevidových kabelů. Vysílač přijímač lze umístit jednu standardní desku, kterou přirozeně
nutno pilkou rozřezat. Aby přes napájení napěťový
dělič R1/R2) nedostalo zapojení žádné rušení, napájeno napětím prostřed
nictvím elektronického stabilizátoru napětí. Také přijímací část možno napájet
. Bez vstupního signálu emitor tranzistoru nachází potenciálu
1,2 (polovina napájecího napětí minus dvakrát prahové napětí báze-emitor).
Přenos probíhá analogově, vysílací dioda LED buzena přímo zesíleným vstup
ním signálem. Tranzistor pracuje jako emitorový sledovač. Střední proud dio
dy LED 1,2 děleno tedy asi mA. Ještě desetkrát širokopásmovější modernější jsou jed-
novidová vlákna. Výstupní napětí emitoru tranzistoru budí tranzistor
T2
