V knihách řady „Elektronika tajemství zbavená“ je dobrým zvykem technické děje nejenpopisovat, ale zpřístupňovat je i experimenty. Tyto pokusy nejsou žádné složité konstrukce,nýbrž jednoduchá zapojení, která se dají sestavit z levných, snadno dostupných materiálů.Při práci na tomto dílu se ukázalo, že i nejmodernější zařízení, například D-A a A-D převodníky, je možno realizovat jednoduchými prostředky. Nicménč nemá většina obvodů pouzedemonstrační charakter. Vycházejí převážně z obvodů aplikované číslicové techniky a jsoui po přečtení knihy mnohostranně použitelné. Ostatně provádění pokusů není povinné.I ten, kdo se jich vzdá. najde v textu podrobně vysvětleno vše, co mají experimenty prokázat - od téměř 150 let starých základních logických úvah až po moderní číslicovouaudiotechniku.Mnoho radosti ze čtení a především experimentování.
Místo pevných dekodérů logických členů lze použít nastavitelný dekodér. Signál oscilátoru pevnou frekvencí vstupu děliče dělí vpoměru, který lze ručně nebo elektro
nicky nastavit dekodérem. Pro režim čítače znamená, nejvyšší načítávané číslo
a tím číselná soustava, podle níž počítá, závisí dekodéru.
Náš dělič 10:1 lze mimochodem také zjednodušit.74
K dosaženi symetrického poměru impuls/mezera výstupu musel řetězec rozdělit
na dělič 6:1 samostatný klopný obvod.
Zjednodušený dekodér sice reaguje jiné kombinace, například 11IO2 14jq, ale tak dale
ko čítač stejně nikdy nedostane. Přesto tento zjedno
dušený obvodfunguje, protože čítacím rozsahu zapojení (0-9) neobjevují žádné další číslice, něž by
dekodér reagoval. Podobné obvody používají elektronickému ladění frekvenčních syntezátorech
moderních rozhlasových televizních přijímačů. Sestavit takové
dekodérové zapojení sice dosti komplikované, ale pomocí hotových lze najít vhodná
řešení. Neúplný dekodér využívájen část kombinace, Zíie druhý čtvrtý klopný obvod. Takovým způsobem zjednodušený obvod dekodéru nazývá
neúplný dekodér, rozdíl úplného dekodéru, který reaguje jen jedinou kombinaci. Různými dekodéry lze zásadě nastavit libovolný
celočíselný dělicí poměr, který enší než dělicí pom řetězce klopných obvodů
bez nulování, řetězce čtyřmi klopnými obvody tedy 2:1-16:1 (symetrické tvary impulsů
však jen sudých dělicích poměrů). Obvodyjako tentojsou součástí digitálních generátorůfrekvencí (syntezjátorů).
. Stačí totiž vyhodnocovat jen výstupy klop
ných obvodů FF2 FF4, které dávají obě jedničky čísle 1010.
Obr. Napájíme-li nastavitelný dělič pevnou frekvencí, můžeme volit různé výstupní frek
vence. Dělicí poměr také většinou nastavuje elek-
Obr
