V knihách řady „Elektronika tajemství zbavená“ je dobrým zvykem technické děje nejenpopisovat, ale zpřístupňovat je i experimenty. Tyto pokusy nejsou žádné složité konstrukce,nýbrž jednoduchá zapojení, která se dají sestavit z levných, snadno dostupných materiálů.Při práci na tomto dílu se ukázalo, že i nejmodernější zařízení, například D-A a A-D převodníky, je možno realizovat jednoduchými prostředky. Nicménč nemá většina obvodů pouzedemonstrační charakter. Vycházejí převážně z obvodů aplikované číslicové techniky a jsoui po přečtení knihy mnohostranně použitelné. Ostatně provádění pokusů není povinné.I ten, kdo se jich vzdá. najde v textu podrobně vysvětleno vše, co mají experimenty prokázat - od téměř 150 let starých základních logických úvah až po moderní číslicovouaudiotechniku.Mnoho radosti ze čtení a především experimentování.
FFFF číslo
poslední paměťové buňky (65535, protože první buňka číslo 0). Počtem bitů často vy-
čísluje výkonnost nebo rozsáhlost digitálních systémů, lóbitový přehrávač dokáže přehrát
hudební signály přesností 65536 míst, protože šestnácti bity lze vyjádřit čísla 0-65536.
Protože operační paměti (RAM) počítačové technice mají zpravidla strukturu bajtů, kdy jedna
paměťová buňka obsáhne bitů nebojejich násobek, vyčísluje celková kapacita paměti bajtech.
V počítačové technice, kde často vyskytují velká binární čísla čísla kódu BCD, pak také
žádoucí podniknout něco proti nepohodlnosti těchto systémů. Příklad dekodéru pro dekadická čísla 0-7 iqje uveden
na obr. Každý bit představuje
nejmenší (technickou) informační jednotku strojů pro zpracování dat.
Kombinací čtyř šestnácti číslic lze zadat kterékoliv 65536 paměťových míst. Interní struktura obvodů PROM PLA skutečně přímo
nabízí využití jednoduchých dekodérů.
Přesněji řečeno, kilobajtech (KB) megabajtech (MB). Místo osmi binárními místy lze číslo dlouhé
1 bajt zapsat dvěma hexadecimálními číslicemi.
U jednoduchých mikroprocesorů jsou například adresy paměti 16místné, každé místo paměti pojme
osmimístné binární číslo. však neodpovídá 1000 bajtům,
nýbrž 1024 bajtům (210), protože počítačové technice pracuje vždy mocninami je
ze stejného důvodu 1024 nebo 1048576 bajtů (220). Větší počítače počítají 16, 64místnými čísly.
Dekodérové obvody, nichž jsme hovořili dříve (obrázky připomínají trochu interní obvo
dy programovatelných logických IC. Základem bajtu není žádný číselný systém nebo
kód, řadí prostě binární číslice skupin osmi. Odpovídající binární čísla jsou maximálně bity dlouhá, tři vstupy obvodu PROM
je tedy třeba osm výstupů. Kdyby
museli programátoři ukládat tato obrovská množství nul jedniček jednotlivě, nebylo jim je
jich práci závidět. Základem
hexadecimální číselné soustavy jsou číslice odpovídající dekadickým hodnotám 0-15 iq. toho lze odvodit, operační paměť kapacitou potře
buje osm takových IC. Výše zmíněný mikroprocesor ob
hospodařuje například 65536 paměťových míst pomocí binárních čísel dlouhých bitů. Převedeme-li číslici kódu BCD hexadecimální číslo, neliší
se odpovídajícího dekadického čísla (protože hodnoty IOjo BCD nezná).
. Hexadecimální číslo (hex.
8bitový mikroprocesor zpracovává binární čísla osmi místy (jednoduchá přesnost), což odpo
vídá maximálně 256jq.Aby bylo
možné zapsat každou těchto hodnot jednou číslicí, byla dekadická čísla 10-15 nahrazena pís
meny A-F. Jedna mikroprocesorová adresa tedy dlouhá
2 byty, jedno paměťové místo obsáhne jeden bajt. Místo toho byla vynalezena hexadecimální (šestnáctková) čísla.
Kapacita paměťových však udává bitech.46
Bit
Každé místo binárních čísel čísel BCD, ale každé rozhodnutí ano/ne, které lze vyjádřit po
mocí logické nazývá bit anglického binary digit, binární číslice). Hexadecimální čísla lze pře
vádět přímo binární čísla, protože každá hexadecimální číslice odpovídá právě jednomu
čtyřmístnému binárnímu číslu.
V počítačové technice často používají binární čísla, jejichž počet míst násobkem osmi. čísla označují malým h)je totéžjako 12io nebo 1KXK
Dekadické 5
6 15
Hexadecimální 4
5
6 F
Tabulka Hexadecimální řada dokáže vyjádřit hodnot číselné řadyjen jedním místem.
Osm binárních míst nazývá jeden bajt (byte). Jako „megačip“ kdysi proslavil kapacitou
paměti Mbit (=1048576 bitů)
