Elektronika tajemství zbavená (3) Pokusy s číslicovou technikou

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knihách řady „Elektronika tajemství zbavená“ je dobrým zvykem technické děje nejenpopisovat, ale zpřístupňovat je i experimenty. Tyto pokusy nejsou žádné složité konstrukce,nýbrž jednoduchá zapojení, která se dají sestavit z levných, snadno dostupných materiálů.Při práci na tomto dílu se ukázalo, že i nejmodernější zařízení, například D-A a A-D převod­níky, je možno realizovat jednoduchými prostředky. Nicménč nemá většina obvodů pouzedemonstrační charakter. Vycházejí převážně z obvodů aplikované číslicové techniky a jsoui po přečtení knihy mnohostranně použitelné. Ostatně provádění pokusů není povinné.I ten, kdo se jich vzdá. najde v textu podrobně vysvětleno vše, co mají experimenty proká­zat - od téměř 150 let starých základních logických úvah až po moderní číslicovouaudiotechniku.Mnoho radosti ze čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL Ostrava

Strana 104 z 150

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mozek však nefunguje jednoduše digitálně, zpracovává nepřesné informace, proto nemůžeme digitál­ ní součástky používat všech okolností. Ale právě teď zdá, jakoby nastával návrat analogové techniky: počítačovým odborníkům je jasné, právě své původní oblasti použití digitální technika své meze. Původním cílem informatiků při vývoji strojů bylo dosáhnout podobnosti lidským mozkem. Ukazuje také, díky tech­ nologii integrovaných obvodů nemusí být tento postup při velkém počtu kusů dražší než poměrně jednoduchá analogová metoda. Příklad disků CD ukazuje, jak zpracovávají analogové signály komplikovanou digitální metodou přitom se dosahuje výrazně lepších výsledků než analogové technice. Mohli bychom tedy myslet, digitální tech­ nika jednoho dne analogovou techniku zcela vytlačí.107 Comeback analogové techniky Tímto pohledem skutečně složitou digitální metodu naši knížku ukončíme. Umělé vi­ dění nebo slyšeníje například pro nejvýkonnější počítače velký problém. Japonsku již zkoušejí řízení prvními fuzzy-čipy. . Americký profesor Zadeh rozvinul již šedesátých letech takzvanou teorii „neostrých množin“ („fuzzy sets“ které beze zbytku využívají celou oblast mezi hraničními hod­ notami Kromě „správně“ (1) „nesprávně“ (0) existuje mnoho mezihodnot, například „vysoce pravděpodobně“ (0,9) nebo „málo pravděpodobně“ (0,1)