Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
)
Magnetizmus proudu není ovšem zase tak slabý. Působení magnetizmu zde
intenzivnější. Mag
netické siločáry jsou vždy uzavřené
(viz obr.83
může konat práci, například pohybovat paličkou zvonku. 4. detekci slabého magnetizmu
vodiče, jímž prochází proud, zapotřebí citlivý měřicí přístroj kompas. Stačí lehce dotknout, protože drát vytváří doko
nalý zkrat odpovídající vysoký proud postačuje vychýlení střelky, ne-li dokonce jejímu
roztočení. Každý proud vyvolá Jestliže drát nevedeme kolem kom-
magnetizmus, ovšem většinou tak pasu jen jednou, nýbrž kolem něj
maty, lze dokázatjen pomoci několikrát ovineme, zjistíme zesíle-
kompasu. Zdá se, tomuto tvr
zení odporují siločáry magnetu tvaru
podkovy nebo siločáry zemského
m agn etizm které probíhají
ze severu jih.
Vraťme však cívce. Všechny elektromotory, nejsilnější,
pracují stejném principu: magnetizmus elektrického proudu. Kompas porovná
vá zemský magnetizmus magnetizmem drátu. zbyteč
né poznamenávat, směr ele
ktromagnetizmu zemském
magnetizmu nezávislý.
To platí vodorovné rovině (po stranách), což zjistit, když drát trochu pootočíme
(kolem vlastní osy). (Tlumený kompas reaguje pomaleji. tomu budeme měnit směr
proudu drátu zaznamenávat, jak mění výchylka střelky, jestliže drát leží pod kompa
sem.
Před každým dalším pokusem třeba počkat, střelka ustálí severním směru. Při změně směru proudu změní výchylka. Výsled
ky lze vysvětlit základě obr. Při stejném směru proudu proto siločáry směřují dole opačným směrem než nahoře. 4). Šipky, které
charakterizují působení mag
netizmu, patří tzv.
Obr. zaznamenávání hodnot slouží tabulka 1. skutečnosti po
kračují uvnitř magnetu, případně
Země.
. Jestliže drát,
jím prochází proud, stočím e
do kroužku, koncentrují siločáry
uvnitř. Po
kusný drát, nejlépe 50-60 měděného lanka, položte severojižním směru kompas. Pokud zrovna (náhodou) neukazuje vodičem
vybuzený magnetizmus sever, vychýlí střelka kompasu severojižního směru.
Směr odklonu střelky, tedy směr síly magnetizmu, charakterizují uzavřené čáry opatřené
šipkami.
Pokud drát směřuje pravém úhlu
k zem ském agnetizm pak
elektrický magnetizmus podporuje
magnetizmus zemský nebo působí
opačně, otočí střelku 180° (je-li
proud dostatečně silný).
Poslední experiment bychom měli provést trochu systematičtěji.
Na konce připojte krátce plochou baterii. siločárám
