Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 84 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Na konce připojte krátce plochou baterii. 4). zaznamenávání hodnot slouží tabulka 1. Jestliže drát, jím prochází proud, stočím e do kroužku, koncentrují siločáry uvnitř.) Magnetizmus proudu není ovšem zase tak slabý. Zdá se, tomuto tvr­ zení odporují siločáry magnetu tvaru podkovy nebo siločáry zemského m agn etizm které probíhají ze severu jih. Všechny elektromotory, nejsilnější, pracují stejném principu: magnetizmus elektrického proudu. Mag­ netické siločáry jsou vždy uzavřené (viz obr.83 může konat práci, například pohybovat paličkou zvonku. Stačí lehce dotknout, protože drát vytváří doko­ nalý zkrat odpovídající vysoký proud postačuje vychýlení střelky, ne-li dokonce jejímu roztočení. Šipky, které charakterizují působení mag­ netizmu, patří tzv. Před každým dalším pokusem třeba počkat, střelka ustálí severním směru. siločárám. Každý proud vyvolá Jestliže drát nevedeme kolem kom- magnetizmus, ovšem většinou tak pasu jen jednou, nýbrž kolem něj maty, lze dokázatjen pomoci několikrát ovineme, zjistíme zesíle- kompasu. zbyteč­ né poznamenávat, směr ele­ ktromagnetizmu zemském magnetizmu nezávislý. Vraťme však cívce. Směr odklonu střelky, tedy směr síly magnetizmu, charakterizují uzavřené čáry opatřené šipkami. Pokud drát směřuje pravém úhlu k zem ském agnetizm pak elektrický magnetizmus podporuje magnetizmus zemský nebo působí opačně, otočí střelku 180° (je-li proud dostatečně silný). Poslední experiment bychom měli provést trochu systematičtěji. Obr. . Při změně směru proudu změní výchylka. Kompas porovná­ vá zemský magnetizmus magnetizmem drátu. Působení magnetizmu zde intenzivnější. detekci slabého magnetizmu vodiče, jímž prochází proud, zapotřebí citlivý měřicí přístroj kompas. skutečnosti po­ kračují uvnitř magnetu, případně Země. 4. To platí vodorovné rovině (po stranách), což zjistit, když drát trochu pootočíme (kolem vlastní osy). Výsled­ ky lze vysvětlit základě obr. (Tlumený kompas reaguje pomaleji. Pokud zrovna (náhodou) neukazuje vodičem vybuzený magnetizmus sever, vychýlí střelka kompasu severojižního směru. Při stejném směru proudu proto siločáry směřují dole opačným směrem než nahoře. tomu budeme měnit směr proudu drátu zaznamenávat, jak mění výchylka střelky, jestliže drát leží pod kompa­ sem. Po­ kusný drát, nejlépe 50-60 měděného lanka, položte severojižním směru kompas