Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 84 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
siločárám. Vraťme však cívce. Všechny elektromotory, nejsilnější, pracují stejném principu: magnetizmus elektrického proudu. 4). Na konce připojte krátce plochou baterii. Kompas porovná­ vá zemský magnetizmus magnetizmem drátu. 4. zaznamenávání hodnot slouží tabulka 1. zbyteč­ né poznamenávat, směr ele­ ktromagnetizmu zemském magnetizmu nezávislý. (Tlumený kompas reaguje pomaleji. To platí vodorovné rovině (po stranách), což zjistit, když drát trochu pootočíme (kolem vlastní osy). Obr. Šipky, které charakterizují působení mag­ netizmu, patří tzv. Poslední experiment bychom měli provést trochu systematičtěji. Stačí lehce dotknout, protože drát vytváří doko­ nalý zkrat odpovídající vysoký proud postačuje vychýlení střelky, ne-li dokonce jejímu roztočení. Zdá se, tomuto tvr­ zení odporují siločáry magnetu tvaru podkovy nebo siločáry zemského m agn etizm které probíhají ze severu jih. Směr odklonu střelky, tedy směr síly magnetizmu, charakterizují uzavřené čáry opatřené šipkami. Pokud drát směřuje pravém úhlu k zem ském agnetizm pak elektrický magnetizmus podporuje magnetizmus zemský nebo působí opačně, otočí střelku 180° (je-li proud dostatečně silný). . Působení magnetizmu zde intenzivnější. Při změně směru proudu změní výchylka. Při stejném směru proudu proto siločáry směřují dole opačným směrem než nahoře. skutečnosti po­ kračují uvnitř magnetu, případně Země.) Magnetizmus proudu není ovšem zase tak slabý. tomu budeme měnit směr proudu drátu zaznamenávat, jak mění výchylka střelky, jestliže drát leží pod kompa­ sem. Před každým dalším pokusem třeba počkat, střelka ustálí severním směru. detekci slabého magnetizmu vodiče, jímž prochází proud, zapotřebí citlivý měřicí přístroj kompas. Jestliže drát, jím prochází proud, stočím e do kroužku, koncentrují siločáry uvnitř.83 může konat práci, například pohybovat paličkou zvonku. Výsled­ ky lze vysvětlit základě obr. Každý proud vyvolá Jestliže drát nevedeme kolem kom- magnetizmus, ovšem většinou tak pasu jen jednou, nýbrž kolem něj maty, lze dokázatjen pomoci několikrát ovineme, zjistíme zesíle- kompasu. Pokud zrovna (náhodou) neukazuje vodičem vybuzený magnetizmus sever, vychýlí střelka kompasu severojižního směru. Po­ kusný drát, nejlépe 50-60 měděného lanka, položte severojižním směru kompas. Mag­ netické siločáry jsou vždy uzavřené (viz obr