Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Obdélníkové napětíje
veskutečnosti součtem jedné
základní sinusové vlny velkého
počtu rovněž sinusových vyšších
frekvencí. základní vlnějsou zde
přičteny dvě vyššífrekvence aje
vidět, vzniká vlna tvaru, který
připomíná obdélníkové napětí.
napětí napétí
Obr.■►čas7 MČ---J—0 nObr.
Obr. Pokaždé, když se
tvar signálu odchýlí tvaru si
roto Fotografie ukazujefázové posunutí vstupního a
výstupního napétí ojednu třetinu půlvlny, čili 60°. Sinusové prů
běhy jsou jisté míry zá
kladním tvarem fyzikálních,
případně elektrických kmitů. obdélníkového střídavého napětí průchodu členem stanou takové impulzy. Posuvfáze však zůstává aje závislý nafrekvenci. odpovídá posuvu fáze. není napětí sinusového tvaru členu
zkreslováno.
Generátor posuvem fáze může
zpracovávat jen jednu frekvenci,
nemůže tedy nikdy vytvořit ob
délník.
čas
.
ce, která určí periody obdél
níkového průběhu (frekven
ce převrácená hodnota periody),
a mnoha sinusových napětí
vyšších frekvencí. rozxlíl obdélníkového napětí obr.
Zajímavéje, „těžiště“ impulzů posouvají doleva, jsou tedy výstupu zapojenídříve
než vstupu.
Sinusové součásti vyšších frek
vencí nazýváme vyššími har
monickými.80
napétí
♦
napétí
• »—II—j—o'L k
