Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
UVít<~>[^
. možné, neboť samotný operační zesilovač nemá žádný vývod (Napětí
zbývajícího zdroje musí být úměrně vyšší. tomto případě výstupní
střídavé napětí dispozici stejný
prostor pro kladné záporné půl-
vlny.
výst {¡s) Zatímco meze výstupního napětí
(fáze posunuta 180”) . Přitom chová tak,
jak jsme probrali stejno
směrných vstupních napětí, plat
nosti zůstávají vzorce.
Vstupní kondenzátor obr.
závisejí napájecích napětích.
že předcházející nebo následující obvod stejnosměrnou složku, která nemá být zesílena
spolu střídavým signálem. Zapo
třebí jsou jen takovém případě,
Foto Operační zesilovač zesilovač střídavých napčtí
sjedním napájecím napětím.
Při pokusech prostě zapojí dvě ploché baterie série. Protože polarita neustále mění, nehraje většinou vůbec roli,
zda zesilovač invertuje nebo neinvertuje. 34, zadanými součástkami stejné
zesílení stonásobné, avšak jen pro střídavé napětí. zabraňuje zpětnému působení stejnosměrného napětí před
cházející stupeň. Zde provádí
potenciometrem.
Obr. Proto mnozí konstruktéři druhý napěťový zdroj vyne
chávají.
nutný vazební kondenzátor. Oproti tran
zistorovému zesilovači střídavého
napětí nejsou nutné vstupní vý
stupní vazební kondenzátory. Potenciometr
nastavte nejlépe tak, aby při nu
lovém vstupním napětí byla
na výstupu operačního zesilovače
přibližně polovina napájecího na
pětí. Potom zesilujíjen kladná napětí Pro střídavá napětíje elektronikou přibližně mA. 40).) výstupu však již nemohou být záporné půlvl-
ny proto nutno vstupní napětí uměle zvednout vyšší úroveň.
Pokud jde náklady, není zesilovač střídavých napětí operačním zesilovačem díky dalšímu
napájecímu zdroji zvláště výhodný. Nadto napájecí zdroj musí mít vyšší
napětí než dříve, aby napájecí napětí integrovaného obvodu nebylo nižší než minimální. Proto
se zvláště hodí zpracovávání stří
davých napětí.70
Operační zesilovač střídavé napětí
Protože operační zesilovač pracuje
s kladným záporným napájecím
napětím, může zpracovávat kladná
i záporná vstupní napětí.
Zapojení shodné zapojením obr. Změna polarity invertujícího zapojení odpovídá
posunu fáze 180°, jako tomu zapojení společným emitorem. Výstupní kondenzátor chrání
následující stupeň před stejno
směrným výstupním napětím
RZ operačního zesilovače. Operační zesilovače pracují sjedním napájecím výstupní proud nastaven vnitřní
napětím. Potenciometrje sice připojen neinvertujícímu vstupu, ale invertující vstup
je přes zpětnovazební odpor držen stejném potenciálu (obr