Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Pak třeba doplnit kladnou zpětnou
vazbu, neboť bez hystereze asi 0,5-1 ho
řák při dosažení žádané teploty místnosti
neustále zapínal vypínal.
.
V následujícím experimentální zapojeníje provedena jiná změ
na: zpětnovazební odpor připojen invertujícímu vstupu. ,
mvertujícího netnvertujíciho
Abychom mohli vyzkoušet napěťové poměry pokusném ob- vstupu sefunkce změní
vodu, napěťový dělič fotoodpor opět nahrazen opačnou. 21). integrovaný obvod stal soumrakovým spínačem
Jistě lze vymyslet mnoho dalších uspořádání odporů vstupů. Tím zmenší napěťový rozdíl.
Obrátí pouze funkce; zde jiné uspořádání termostatu.
Na obr.
Podívejme zpětnovazební odpor předřadný odpor
(R3 R4) trochu blíže. Tento proud
je větší části nadbytečný, neboť citlivý vstup
operačního zesilovače nespotřebovává praktic
ky žádný proud.
né zpětné vazbě; působí proti zesílení operačního zesilovače
a rozšiřuje jeho přechodovou oblast. Tímto
způsobem zesílení operačního zesilovače
znatelně sníží.
Odporem záporné zpětné vazby prochází silný
proud fotoodporu, popř. Výstup integrovaného obvodu mohl
sloužit ovládání topení, jako elektronický ter
mostat. Zde ovládá termistor
operační zesilovač opačné:
poiámí hlásič změní
na termostat zapínající topení. tomu opravdu tak: jas LED závisí osvětlení foto
odporu, ručička měřicího přístroje již „neskáče“. R2.
Z technického hlediska lhostejné, zda po-
tenciometr invertujícím vstupu odporový
dělič termistorem neinvertujícím vstupu nebo naopak. Zapojme tedy odpor mezi vstup
a napěťový dělič fotoodporem (R4 obr.
Od této změny můžeme očekávat, působí opačně oproti klad-
1 /
LEO
?"r i
i
^ ntc
r
*3
11
X v
co 1
i >
OV I
Obr. Tvoří napěťový dělič mezi měřeným
napětím fotoodporu výstupním napětím.
S fotoodporem (odporem citlivým světlo) místo termistoru
reaguje operační zesilovač světelné podmínky. Když vlivem většího dopadu světla
na fotoodpor roste výstupní napětí, vzroste zpětně vlivem odporu, který vede toto napětí
na invertující vstup, poněkud napětí fotoodporu.62
Nyní svítí LED při podkročení nastavené hod
noty. Trimr nastavte tak, aby napětí
na měřicím přístroji (měřicí napětí) bylo klad
né, tedy při zatemněném fotoodporu V. Pokud výstup zapojíme mě
řicí přístroj, slouží obvod jako spojitý měřič
osvětlení.
Jestližeje napětí např. Spíná
při určitém jasu, neboť odpor fotoodporu jasem klesá. Protože ope
račního zesilovače prakticky neteče proud, dělí napětí
v poměru odporů. R3je třikrát větší než R4, bude toto
napětí dělit poměru Tedy napětí 1,5 napětí 0V
na 0,5 0br, Také záménou
