Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Obr. jsme již ukázali jednodu- obr. Takjednoduchý mohl být signál, musí sepřivést napájecího zdroje energie. Jen tak lze docílit věrné reprodukce hudby nebo mluvených signálů, protože
obojí skládá střídavých napětí rozlič
ných frekvencí (tóny).
Proud báze vyvolává kolektorový proud. nyní tedy vidíme,
že vzhledem své schopnosti oddělit
střídavá stejnosměrná napětí, hrají konden
zátory důležitou úlohu.
„Správný“ zesilovač zesílit vstupní střídavá napětí tak, aby nejvíce podobala origi
nálu. vidíme úplný zesilovací stupeň
v modifikovaném emitorovém zapojení. (kap.
Na střídavá napětí špičkovou hodnotou 0,7 tranzistor vů
bec nereagoval.. důsledku toho bude také obvodem emitor-
kolektor stále procházet proud. Tento proud vyvolá odporech
R3 napětí. Tím zabezpečí, napětí báze bude
vyšší než 0,7 (proti zápornému pólu), což znamená, tranzistor
bude stále otevřený.
Na obr. Výstupní napětí zesilovacího stupně, napětí kolektoru, rozdíl napájecího napětí úbytku
napětí RC. důvod, proč báze obr.42
6. Princip emitomvého
nosměmy proud (ani dovnitř, ani ven), budou všechny stejnosměrné ,
. Poněvadž otevření
diody báze-emitor musí být bázi minimálně 0,7 nezesílí
se záporné půlvlny vůbec kladných jen část přesahující 0,7 V. Kromě střídavého napětí, které je
třeba zesílit, musí být zapojení přivá
děna potřebná energie formě stejnosměr
ného napětí.
Na obr. Zesilovač
V této kapitole seznámíme technikou zapojování zesilo
vačů, které zpracovávají střídavá napětí
s frekvencemi oblasti slyšitelnosti, tak zva
ném audiopásmu (12 kHz). Kromě toho musí napětí (zpravidla) zpracovat stejnoměrně nezávisle jejich
frekvencích.
proto, poněvadž splňoval jen malé požadavky. umístěna
na děliči napětí (R1/R2). Při buzení střídavým napětím toto základní schéma selhává. znázorněn funkční princip ze
silovače. Poněvadž jak vstupu, tedy bázi, tak výstupu, tedy
kolektoru, nebude kvůli kondenzátorům moci procházet žádný stej-
.
Připomeňme ještě stručně funkci emito-
rového zapojení základě principiálního schématu zapojení. Zapojení většinou dimenzuje tak, kolektoru
bude přibližně polovina napájecího napětí, druhá polovina bude
na R3. Ten způsobí pokles napětí kolektorovém odporu
RC.
Na obr. 1Aby bylo zapojenízesilovače schopno zesílit
chý zesilovací stupeň. Výstupním napětím ovšem
opět střídavé napětí. Taková vj(up
zapojení například používají rozhlasových
přístrojů hifi technice
