Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
smíšeného stejnosměrného
a střídavého napětí vyfiltruje střídavé napětí. Každá změna napětí polarity vyvo
lává nabíjecí, případně vybíjecí proud. Poněvadž, jak víme, kondenzátor pro
pouští jen napěťové změny, pracuje případě střídavých . Kondenzátor
V prvním dílu byl kondenzátor prezentován jako součást určená akumulování elektrického
proudu. Poněvadž
nabíjecí proud protéká jen omezenou dobu,
může pouze napětí, které ustavičně mění, tedy střídavé napětí, kondenzátorem nepřetržitě
prohánět proud (střídavý proud). Tento zajímavý
jev uvidíme zvláště názorně následujícím membránovém vodním
modelu kondenzátoru.
.více náboje než kondenzátor nižší kapacitou, když napětí obou
kondenzátorech stejné. pouze kolísání tlaku. Důležitou roli zde také hraje kapacita: tudy nemůie procházet, alepřenáší
čím větší, tím lépe kondenzátor přenáší střídavá napětí. Kondenzátor vyšší kapaci
tou obsahuje .
❖ Kromě toho jsme předešlých dvou kapitolách zjistili, kondenzátory mohou filtrovat
střídavá napětí. Kondenzátorje propustnýjen pro střídavé
napětí.
❖ Kapacitou rozumíme akumulační schopnost kondenzátoru.
ľ .
❖ Napětí kondenzátoru úroveň nabití, která nemůže skokovitě změnit.
Pro stejnosměrné proudy jsou kondenzátory ne
průchodné, poněvadž mezi oběma jejich vývody
není vodivé spojení. Obr. Vnitřek membranoveho
napětí rychlymi změnami, tedy vyšší frekvenci lépe kondenzátoru rozdělen
než nízkofrekvenčními střídavými napětími, kdy změny membránou.
ď
<L 9Obr. vybije). objeví pouze střídavé napětí.
Model příklad souhlasí ještě jednom bodě: jestliže je
tlak vody příliš vysoký, tenká membrána praskne, právě
tak jako kondenzátor prorazí při příliš vysokém napětí.
❖ Nabíjecí vybíjecí proud protékají jen omezeně (po dobu, než kondenzátor nabije,
resp..36
5. Stálý pmud vody
probíhají pomaleji... Připomeneme zde ještě jednou závěry:
❖ Kondenzátory hromadí náboje (náboj závisí intenzitě nabíjecího proudu době
nabíjení).
Pro střídavé proudy jsou ovšem kondenzátory
průchodné. základě propustnosti střídavého proudu tedy
za kondenzátorem obr.
❖ Kondenzátory sestávají dvou proti sobě umístěných navzájem izolovaných kovo
vých ploch vývody).. Protilehlým hrdlem teče voda
dovnitř zase ven (střídavý proud).
Gumová membrána uprostřed nádoby nepropustí souvislý /
tok vody (stejnosměrný proud) mezi oběma trubkami. Jest
liže jedné straně střídavě napumpováváme vypouštíme
vodu, přenáší střídavý tlak vody jedné komory
do druhé (střídavé napětí).
Ale ani střídavé veličiny neprocházejí kondenzátorem zcela
nepoznamenány
