Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Poněvadž technického hlediska nemá smysl přivádět reproduktor stejnosměrné
napětí, vyfiltruje většinou střídavé napětí pomocí kondenzátoru.
.
Stejnosměrná složka protéká 100 ohmovým odporem. Poten
ciom etr ělí napětí mul-
tivibrátoru, znam ená,
že podle nastavení snižuje
napětí bázi následně
na emitoru. 9
je mezi multivibrátorem emi
torovým sledovačem zapojen
další potenciom etr slou žící
jako regulátor hlasitosti.
Výstupní napětí emitorového sledovače stejně jako multivibrátorové napětí pulzují
cím stejnosměrným napětím, tedy překrytím (složeninou) stejnosměrného střídavého
napětí.30
o1 ■-—o g
L_ _J
Obr.
Ve schématu zapojení obr. Teo-
Foto Regulovatelný tónový generátor. Použijeme-li reproduktor Í2, postačí niž
ší předřazený odpor (několik Í2). Vývin tepla však
sníží odporem kolektorovém obvodu.
Při dlouhodobém provozu zapojení tranzistor silně zahřívá. Stejně snižuje
proud reproduktoru in
tenzita zvuku. Při montáži AMV emitorovým sledovačem počítejme pájecími špičkami pro odpor
vkolektorovém obvodu T3.
U posledních experimentálních zapojení jste jisté zjistili, frekvence multivibrátoru
závisí nejen bázových odporech kondenzátorech, ale také zatížení výstupu
