Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Při trvání periody polovinu sekundy činí frek
vence Hz. Následující kmitočty již patří vysokým frekvencím.
❖ Dokonce světloje (elektromagnetickým) kmitáním. Naše oko vnímá kmity přibližně
do Hz.26
V případě kmitů krátkým trvá
ním periody počítáme jejich
reciproční (převrácenou) hodno
tu, frekvenci (Hertz):
f 1Hz 4"
Frekvence udává počet period sekundu.)
.
❖ Střídavá napětí MHz 854 MHz jsou využívána mimo jiné pro rozhlasové
pásmo UKV televizní přenos pásmech VHF UHF.
Slyšitelné frekvence jsou technice nazývány audiofrekvencemi nebo nízkými frekvence
mi. Poněvadž
se tyto žárovky zářivky během jedné půlvlny jedenkrát rozsvítí zase (téměř) zhasnou,
„plápolá“ světlo 100 Hz, což však nedokážeme vnímat.
❖ Střídavá napětí asi kHz můžeme vnímat sluchem pomocí reproduktorů
nebo sluchátek. Průřez reproduktorem.
(Podrobný přehled frekvencí najdete příloze. televizní obraz nám jeví jako spojitý, ačkoli střídá Hz. Čím vyšší tón, to
vyšší jeho frekvence. případě
úzkého filmu pouhými obrázky sekundu zapotřebí použít takovýto trik: každý
obraz plátno promítá dvakrát sebou. Využití elektrických střídavých napětí závisí jejich frekvenci.
❖ Dlouhé, střední krátké vlny rozhlasových vysílačů používají střídavá na
pětí 100 kHz^M) MHz, vysílaná speciálními anténami, takže lze využít bezdrátovému
rádiovému přenosu.
Žárovky zářivky, které máme doma, jsou určeny pro střídavé napětí sítě Hz. přibývajícím věkem také
snižuje schopnost vnímání vysokých frekvencí. Vdůsledku střídavého GHz 1000 MHz 000 000 000 Hz
napětí dostává cívka kmitavého pohybu. Pohání Frekvence neudávají pouze střídavých
membránu, která tímto způsobem produkuje elektrických napětí, ale také například
u kmitání tlaku vzduchu, kdy rovněž měří
v 1000 kmitů atm osférického tlaku
za sekundu, tedy Hz, vnímá lidské ucho jako středně vysoký tón.
Za dobrých podmínek pro šíření jsou pro rádiový provoz pokrývající takřka celý svět
zvláště vhodné krátké vlny. Dosah těchto rádiových vln mimo jiné závislý frekvenci. Mez slyšitelnosti však individuální. Údaje vysokých frekvencí
se podobně jako vysokých odporů zkracují
písmeny:
1 kHz 1000 Hz
1 MHz= 1000 kHz 1000 000 Hz
Obr. Frekvence 400 000 750 000 GHz
představují viditelné světlo
