Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Čím vyšší tón, to
vyšší jeho frekvence. Dosah těchto rádiových vln mimo jiné závislý frekvenci.
(Podrobný přehled frekvencí najdete příloze.
❖ Střídavá napětí MHz 854 MHz jsou využívána mimo jiné pro rozhlasové
pásmo UKV televizní přenos pásmech VHF UHF.
Slyšitelné frekvence jsou technice nazývány audiofrekvencemi nebo nízkými frekvence
mi. Vdůsledku střídavého GHz 1000 MHz 000 000 000 Hz
napětí dostává cívka kmitavého pohybu. Mez slyšitelnosti však individuální.
❖ Střídavá napětí asi kHz můžeme vnímat sluchem pomocí reproduktorů
nebo sluchátek. Průřez reproduktorem. Údaje vysokých frekvencí
se podobně jako vysokých odporů zkracují
písmeny:
1 kHz 1000 Hz
1 MHz= 1000 kHz 1000 000 Hz
Obr. případě
úzkého filmu pouhými obrázky sekundu zapotřebí použít takovýto trik: každý
obraz plátno promítá dvakrát sebou. přibývajícím věkem také
snižuje schopnost vnímání vysokých frekvencí.26
V případě kmitů krátkým trvá
ním periody počítáme jejich
reciproční (převrácenou) hodno
tu, frekvenci (Hertz):
f 1Hz 4"
Frekvence udává počet period sekundu. televizní obraz nám jeví jako spojitý, ačkoli střídá Hz.
❖ Dlouhé, střední krátké vlny rozhlasových vysílačů používají střídavá na
pětí 100 kHz^M) MHz, vysílaná speciálními anténami, takže lze využít bezdrátovému
rádiovému přenosu. Naše oko vnímá kmity přibližně
do Hz. Pohání Frekvence neudávají pouze střídavých
membránu, která tímto způsobem produkuje elektrických napětí, ale také například
u kmitání tlaku vzduchu, kdy rovněž měří
v 1000 kmitů atm osférického tlaku
za sekundu, tedy Hz, vnímá lidské ucho jako středně vysoký tón. Využití elektrických střídavých napětí závisí jejich frekvenci.
Za dobrých podmínek pro šíření jsou pro rádiový provoz pokrývající takřka celý svět
zvláště vhodné krátké vlny. Následující kmitočty již patří vysokým frekvencím.)
.
❖ Dokonce světloje (elektromagnetickým) kmitáním.
Při trvání periody polovinu sekundy činí frek
vence Hz. Frekvence 400 000 750 000 GHz
představují viditelné světlo.
Žárovky zářivky, které máme doma, jsou určeny pro střídavé napětí sítě Hz. Poněvadž
se tyto žárovky zářivky během jedné půlvlny jedenkrát rozsvítí zase (téměř) zhasnou,
„plápolá“ světlo 100 Hz, což však nedokážeme vnímat
