Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Protože výstupnínapětíAKO
není nikdy záporné, LED nikdy nerozsvítí.
Výstupní obdélníkové napětí dokáže přes připojený kondenzátor rozblikat obě proti sobě
zapojené diody LED.
(Hodnoty napětí
jsou něco nižší
n ě,
neboť diody
omezují 1,6 V.
.
Jedná pravé
střídavé napětí.)
Ideální střídavé
obdélníkové napě
tí znázorněno
na obr. 13. Stří
davé rozsvěcování LED
vede závěru, výstupní
napětí antiparalelně za
pojených diodách odpovídá
následujícímu časovému
diagramu napětí.
Kondenzátorem výstup
ní napětí multivibrátoru
posunuto dolů tak, že
se polarita úplně změní.20
Y W
Obr. Proud stále mění svůj směr.
Na první pohled
vidíme, plochy
intervalů klad-
Obr. Druhá LEDje vlastně bez užitku. znamená, napětí kondenzátorem
musí rovněž měnit svou po
laritu, neboť každá LED
se rozsvítí jen tehdy, je-li
na napětí 1,6 (2,4 V)
v propustném směru. Při tomto zapojeni LED svítí tehdy, je-li výstupu napětí
