Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
LED odporjsou
volně spájeny ukončeny dvěma při-
pájenými násuvnými konektory, které
------ nasazují výstupní špičky eene-
clT rátoru (výstup obr.
a kondenzátoryjsou dimenzovány tak, výstup měnípřibližně každé půl sekundy. Nyní blikají střída
vě obě diody, podobně jako obě žárovičky
na obr. 8).
To ovšem změní, jakmile dvojici diod před
řazen kondenzátor (na obr. elektrolytický
kondenzátor 1000 |iF/16V).
Ze dvou antiparalelně zapojených diod
na výstupu (paralelně, avšak opačné polaritě)
bliká pouze jedna, totiž ta, která správné
polaritě (LED obr.
Jako při předcházejícím pokusu dioda LED
připojena testovací generátor násuvnými ko
nektory. Odpor 180 tomto případě odpadá,
protože jeho úkol přejímá kolektorový odpor
tranzistoru. LED
__ obr. svítí vždy, klesne-li napětí
generátoru nulu.
Jestliže dioda zapojena mezi výstup (pozor polaritu!), pak ukazuje, kdy vý
stupní napětí vysoké úrovni. ovládání LED stačí. tomto případě děje?
.18
Obr. (kap. Druhá zůstává stále
uzavřená, protože výstupní napětí není nikdy
záporné. 5^
Diody LED, které jsou citlivé
na teplo, musí pájet velmi rychle,
přičemž nejlépe držet pájený drát pinzetou; rychleji zchladí. 2).
nuto. Takto vypadá ideální obdélníkové napětí
