Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
142
Výpočet nabíjecího elektrolytického kondenzátoru
Usměrněné střídavé napětí není konstantní, neboť sinusového tvaru vzniká brumové napětí. Brumové napětí (hodnota špička-špiěka)
závisí kapacitě kondenzátoru proudu spotřebiče.
b).
Zapojení kondenzátoru (většinou elko) způsobí pokles brumového napětí, poněvadž kondenzátor
v „mezerách" dodává proud, který během půlvln nabíjí.
Jak velká musí být jeho kapacita, aby při maximálním proudu 520 nebylo výstupní napětí
nižší než Pro empirický vzorec budeme potřebovat hodnotu špička-špička maximálního
brumového napětí (Ugr). Maximální napětí:
18 1,4 25,2 V
Brumové napětí:
• 25,2 5,2 V
•- Podle empirického vzorce platí:
C |iF 1000 nF
.) Povšimněte si: špičko
vé napětí elekrolytu rovná 1,4násobku napětí transformátorového (efektivní).
Příklad výpočtu: Síťový zdroj sestává trafo můstkového usměrňovače nabíjecího elko. Vypočteme podle empirického vzorce:
UBr= ^
(Ubp brumové napětí proud mA, nabíjecí kapacita |iF). Vyplývá jak špičkového napětí půlvln, tak minimálního napětí (obr. výpočtu potřebného
nabíjecího elektrolytického kondenzátoru použijeme vzorce:
C ^
(U jednocestných usměrňovačů koeficient nahradí koeficientem 20
