Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Takový způsob znázornění bývá používán velmi často.
Astabilní multivibrátor řadí skupiny oscilátorů, tj. těch elektronických obvodů, které
samočinně kmitají mezi dvěma provozními stavy.
Použijeme-li místo odporových trimrů jeden nebo dva fotoodpory, rytmus blikání určen
intenzitou okolního světla. Obě žárovičky
svítí stejně dlouho.7 0,7 konečný stav
Tabulka 1(1 Žárovka svítí, žárovka nesvítí).
r n
. Zmenšení nebo způsobí, rychleji nabije dříve zapne LI. Blikání
se zrychlí, neboť doba svícení zkrátí. Říká se, střída (poměr doby sepnutí rozepnutí) 1:1.13
Cl L2
vybitý vybitý 0
výchozí stav
nabíjí přes
Rl/Pl
nabijí přes 1
doba zatmění L1
dosáhne 0,7 nabíjí přes R2/P2 1
°
doba zatmění L2
0.
Na obr.
Když jsou l/Pl R2/P2 také stejné, rytmus blikání symetrický.
názvem monostabilní multivibrator, monostabilní klopný obvod (MKO). schéma zapojení multivibrátoru znázorněno trochu jinak, tak aby bylo první
pohled patrné symetrické uspořádání. Poněvadž jsou astabilní multivibrátory
v provozu velmi spolehlivé, hodí skvěle experimentování. Kombinace odporu kondenzátoru každého stupně určuje rytmus bli
kání. Základní zapojení lze mnoha
způsoby obměňovat. Naproti tomu C2/R2/P2 určují dobu svitu LI
