Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
7 0,7 konečný stav
Tabulka 1(1 Žárovka svítí, žárovka nesvítí). Základní zapojení lze mnoha
způsoby obměňovat.
Když jsou l/Pl R2/P2 také stejné, rytmus blikání symetrický. Takový způsob znázornění bývá používán velmi často. Kombinace odporu kondenzátoru každého stupně určuje rytmus bli
kání.13
Cl L2
vybitý vybitý 0
výchozí stav
nabíjí přes
Rl/Pl
nabijí přes 1
doba zatmění L1
dosáhne 0,7 nabíjí přes R2/P2 1
°
doba zatmění L2
0. schéma zapojení multivibrátoru znázorněno trochu jinak, tak aby bylo první
pohled patrné symetrické uspořádání. Blikání
se zrychlí, neboť doba svícení zkrátí.
Astabilní multivibrátor řadí skupiny oscilátorů, tj.
r n
.
Použijeme-li místo odporových trimrů jeden nebo dva fotoodpory, rytmus blikání určen
intenzitou okolního světla. těch elektronických obvodů, které
samočinně kmitají mezi dvěma provozními stavy. Zmenšení nebo způsobí, rychleji nabije dříve zapne LI. Říká se, střída (poměr doby sepnutí rozepnutí) 1:1. Naproti tomu C2/R2/P2 určují dobu svitu LI.
názvem monostabilní multivibrator, monostabilní klopný obvod (MKO).
Na obr. Obě žárovičky
svítí stejně dlouho. Poněvadž jsou astabilní multivibrátory
v provozu velmi spolehlivé, hodí skvěle experimentování
